Adrenoleukodystrofie (dále jen ALD), známá též pod názvy Siemerling-Creutzfeldtova nemoc nebo Schildrova nemoc je vzácné dědičné onemocnění, které vede k postupnému poškození mozku, selhání nadledvin a nakonec ke smrti.

ALD je onemocnění, které patří do skupiny genetických onemocnění s názvem leukodystrofie. ADL postupně poškozuje myelinový obal nervů a nervovou tukovou tkáň, která izoluje mnoho nervů, jak centrálního, tak i periferního nervového systému. Bez normálně funkčního myelinové ho obalu, nervy nejsou schopny vést impulzy, a to vede k další progresi zdravotního postižení.

Genetické faktory
 ALD se může vyskytovat ve dvou formách. Buď jako porucha na X-chromozomu, ta má název X vázaná ALD a nebo jako autozomálně recesivní onemocnění-tzn. porucha je v autosomech.

  • X-vázané ADL (X-ALD) je nejčastější forma ALD. Defektní gen ABCD1 je umístěn na chromozomu X (Xq28).
    Výskyt X-ALD je odhadován na 1 z 20.000 narozených chlapců. Gen ABCD1 byl objeven v roce 1993.
  • Autosomální forma je potom neonatální adrenoleukodystrofie, která je jedním ze tří autosomálně recesivních onemocnění, které patří do spektra Zellwegerových peroxizomálních poruch biogeneze(PBD-ZSD).

Etiopatogeneze
X-ALD se vyznačuje nadměrným hromaděním mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (dále jen VLCFA), které mají přibližně 25-30 atomů uhlíku ve své molekule. Přesný mechanismus, jehož prostřednictvím dochází k ukládání, a následné vysoké koncentrace VLCFA v postižených orgánech, je bohužel stále neznámý. Pacienti s X-ALD mají vadný ATP-vazebný protein, který je kódován právě genem ABCD1. Tento protein se podílí na štěpení VLCFA v normální stravě při trávení. Nedostatek tohoto proteinu může vést k nadměrnému hromadění VLCFA, což způsobí právě poškození mozku, nadledvin a periferního nervového systému.

Příznaky ALD

Klinický obraz je velmi závislý na věku, ve kterém se onemocnění projeví. Klasické dětské mozkové X-ALD postihuje chlapce. Příznaky obvykle začínají ve věku mezi 4 a 10 a zahrnují ztrátu již dříve nabytých neurologických schopností, záchvaty, ataxie, Addisonovu nemoc a degeneraci zrakových a sluchových funkcí. Bylo zjištěno, že děti, které byly diagnostikovány ve věku 1 roku se obvykle stávají velmi nemocní ve věku 10 až 12 let, a zemřou brzy v tomto věku. Tuto strašnou formu onemocnění poprvé popsali Ernst Siemerling a Hans Gerhard Creutzfeldt. K podobné formě může dojít také u dospívajících a velmi zřídka u dospělých. Addisonova nemoc může být jako počáteční příznak ALD, a mnoho dětských endokrinologů bude měřit množství VLCFA u nově diagnostikovaných chlapů za těchto podmínek, jako screeningový test pro ALD. V jiné formě ALD, která primárně postihuje mladé muže, je postižení míchy výraznější, a je proto nazývána adrenomyeloneuropatie neboli AMN. Pacienti si obvykle stěžují na slabost a necitlivost končetin. Většina obětí této formy jsou také muži, i když byly dokumentovány případy ženy jako přenašečky, u které se projevily některé symptomy.
Formy novorozenecké a formy u dospělých také existují, ale jsou extrémně vzácné

Příznaky dětského mozkového typu ALD :

  • Změny svalového napětí, zejména svalové křeče
  • Šilhavé oči
  • Snížená schopnost slovní (verbální) komunikace
  • Zhoršení rukopisu
  • Zhoršení ve škole
  • Potíže s porozuměním mluveného slova
  • Ztráta sluchu
  • Hyperaktivita
  • Zhoršení nervového systému
  • Kóma
  • Snížená kontrola volních pohybů
  • Ochrnutí až paralýza
  • Záchvaty
  • Polykací obtíže
  • Postižení zraku až slepota

Diagnostika

Diagnóza je založena na klinickém nálezu a zjištění VLCFA v krvi. Vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) odhalí abnormality bílé hmoty, a neurologické zobrazovací metody při vyšetřování tohoto onemocnění poněkud připomínají zjištění roztroušené sklerózy. Genetické testování pro analýzu defektního genu ABCD1 je k dispozici jen v některých střediscích. V budoucnu, po rozšíření novorozeneckého screeningu, bude snad včasnější diagnostika tohoto onemocnění nápomocna k dřívějšímu zahájení léčby.

Diferenciální diagnóza

X-vázaná ALD primárně ovlivní muže, ale u jedné z pěti žen, které mají vadný gen ABCD1 se rozvinou nějaké symptomy. Adrenomyeloneuropatie (AMN) je méně závažnou formou ALD, s nástupem symptomů vyskytujících se v dospívání nebo dospělosti. Tato forma nezahrnuje mozkové poškození a měla by být zahrnuta do diferenciální diagnostiky všech mužů s postižením nadledvin (adrenální insuficiencí). Ačkoli tato porucha ovlivňuje růst a/nebo vývoj myelinu, leukodystrofie se liší od demyelinizačních poruch, jako je roztroušená skleróza, kde je myelin tvořen normálně, ale je zničen patologickou imunitní reakcí nebo nebo z jiných důvodů.

Léčba

  • V současné době není na tuto nemoc žádný lék. Některé dietní léčby, například kombinace kyseliny olejové a kyseliny erukové v poměru 4:1 (Lorenzův olej), v kombinaci se stravou s nízkým obsahem VLCFA, které byly použity zejména v době před objevením symptomů, měly omezený úspěch. X-vázaná ADL má velmi variabilní klinický průběh, a to i v rámci jedné rodiny. Není tedy možné určit, zda Lorenzův olej zabraňuje progresi onemocnění u asymptomatických pacientů, nebo zda by tito pacienti zůstali asymptomatičtí i bez léčby. Aktuální dvojitě slepé placebem kontrolované studie časem možná odpoví na tyto otázky týkající se účinnosti léčby.
  • Transplantace krvetvorných buněk (HSCT, včetně transplantace kostní dřeně) je další z možností, jak zastavit progresi X-ALD onemocnění u asymptomatických nebo mírně symptomatických chlapců, kteří mají Loes skóre nižší než 9 (míra závažnosti choroby, kterou je možné vyčíst ze snímků magnetické rezonance). Výsledky jsou výrazně horší u symptomatických chlapců. Transplantace krvetvorných buněk (HSCT-hematopoietic stem cell transplantation) nese riziko úmrtnosti a nemocnosti a není doporučena pro pacienty, jejichž příznaky jsou již závažné.
  • Transplantace pupečníkových kmenových buněk může poskytnout alternativu pro pacienty, kteří nenašli příslušného dárce kmenových buněk. Předběžné studie naznačují, že výsledek transplantací pupečníkové krve a kmenových buněk pro X-ALD je zvláště dobrý u velmi mladých a nesymptomatických pacientů.
  • Lovastatin je proticholesterolový lék, který se zdá mít nějaký účinek ve zkumavce (in vitro), ale ne u myší se zvířecím druhem nemoci ALD. Klinické studie ukázaly, že lovastatin podporuje biochemické změny, ale bez objektivního klinického zlepšení. Podle studie z roku 1986 může kyselina olejová snížit hladinu VLCFA ve zkumavce (in vitro).
  • Funkce nadledvin by měly být testovány periodicky u všech pacientů s ALD. Léčba hormony nadledvin totiž může být život zachraňující.
  • K symptomatické a podpůrné léčbě ALD patří fyzikální terapie, psychologická podpora a speciální vzdělávání.

Nedávné důkazy naznačují, že směs kyseliny olejové a kyseliny erukové, známá jako “ Lorenzův olej“, která je podávána chlapům s X-ALD může snížit nebo oddálit výskyt symptomů.
Transplantace kostní dřeně může zajistit dlouhodobý přínos pro chlapce, kterým je X-ALD diagnostikována brzy. Nicméně tato metoda s sebou nese velké riziko úmrtnosti a nemocnosti, a proto se nedoporučuje těm, jejichž příznaky jsou již závažné, nebo kteří mají dospělou, nebo novorozeneckou formu.

Prevence

Ačkoli zde není žádná možnost prevence X-ALD, poskytovatelé zdravotní péče mohou nabídnout a doporučit genetické poradenství pro budoucí rodiče tam, kde se v rodině vyskytlo onemocnění X-ALD. Žena přenašečka je diagnostikována z 85% a to pomocí množství VLCFA v krvi a genetickým testováním ve specializovaných laboratořích. Prenatální diagnostika X-ALD je také k dispozici. Provádí se odsátím malého množství buněk z choriových klků nebo amniocentézou.

Prognóza

Léčba X-ALD je pouze symptomatická. Prognóza progresivní neurologické degenerace je obecně velmi špatná. Smrt nastává do jednoho až do deseti let od objevení prvních příznaků onemocnění. Pozitivní vliv použití Lorenzova oleje, transplantace kostní dřeně a genová terapie je v současné době předmětem zkoumání. [1].

Použité zdroje

Převzato a volně přeloženo z anglického originálu

  • Adrenoleukodystrophy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2011-06-07].