Atopický ekzém

V odborné lékařské terminologii se atopický ekzém označuje jako

  • atopická dermatitida
  • endogenní ekzém
  • nebo neurodermitida.

Rozumíme pod ním chronické ekzémové onemocnění kůže ze skupiny atopií, tj. chorob spojených se sklonem k alergiím (senné rýmě, astmatu, kontaktnímu ekzému).

Atopický ekzém se většinou projevuje sezónně na podzim nebo na jaře v souvislosti s klimatickými změnami. Důležitou roli hraje také vliv životního prostředí. Kromě extrémního chladu je to také expozice s alergeny (pyly z květů, prach, určité potraviny atd.), infekce, dráždění kůže nevhodným oděvem a psychická zátěž, stres a přetěžování.

Pro zmírnění je důležité vyhýbat se individuálním spouštěcím faktorům. Pro kůži atopika je kromě toho důležitá důsledná péče o kůži, aby se zabránilo jejímu vysychání a pocitu napětí.

 

Příčiny jsou rozmanité:

Přes veškerý vědecký pokrok se dosud nepodařilo najít jednotnou příčinu, která je zodpovědná za atopický ekzém. Při onemocnění je porušena bariérová funkce kůže. Mimo jiné se může vyskytovat nedostatek kyseliny linolové, bez níž tělo nemůže tvořit ceramid - 1. Ten má rozhodující význam pro vytváření a udržování kožní bariéry a tím regulaci ztráty vody přes epidermis (vrchní vrstvu kůže). Jakmile tento regulační faktor chybí, dochází k přesušení kůže, nedostatečné schopnosti vázat vodu a snížené tvorbě potu a mazu. Většinou vznikají suchá, zarudlá a šupící se ložiska ekzému.

 

Klinický vzhled a průběh

Výskyt atopických onemocnění obyvatelstva se uvádí v rozmezí 5 – 20%. Asi u poloviny případů atopické dermatitidyse vyskytuje dermatitis atopica a rhinitis allergica (senná rýma), astma bronchiale se vyskytuje zřídkakdy.

Atopický ekzém vzniká většinou již v kojeneckém věku, často po 2. – 3. měsíci života. V prvním roce života onemocní 60 % všech pacientů. Může se ovšem vyskytnout i během dětství. Do 5. roku života se onemocnění projevuje u dalších 30 % postižených. První projevy po pubertě jsou relativně vzácné, do konce puberty u 80% do té doby postižených pacientů onemocnění odeznívá. V dalším průběhu však velmi často dochází k vývoji alergické rýmy nebo astma bronchiale.

Kojenecké období

Jako crusta lactea (mléčný škraloup) se označují žlutavé krusty ve kštici. Vypadají jako mléko, které při překypění zaschlo na plotně. Často je celá lebka pokryta tlustou vrstvou šupin. Kromě těchto krustovitých šupin se často vyskytují zarudlé tváře, na nichž se mohou tvořit i puchýřky a malé mokvající pupínky. Mléčný škraloup se po druhém roce života může opět ztratit.

Dětství

Po druhém roce života se objevují takzvané ekzémy flexurální (ekzémy v zákolenních jamkách). Při suché pokožce jsou změnami kůže postihována především ohbí velkých kloubů: ohbí loktů, zákolenní jamky, zápěstní klouby, ohbí krku a okolí očí, boční části obličeje a ruce. Tam jsou zarudlá, mokvající ložiska, pupínky a puchýřky typické pro akutní stádium. Chronické změny kůže se projevují jako lišeje (lichenifikace), tvoření šupin, artoficiální oděrky a strupy krusty. Někdy se mohou rozšířit na celé tělo.

Mládí a věk dospělosti

Změny kůže jsou většinou rovněž uspořádány symetricky. Postiženo bývá především oční víčko, ústa, krk, ohbí velkých kloubů a hřbety rukou. Zjišťujeme zarudlá, zánětově infiltrovaná ložiska s tvořením jemných šupinek. Typická je lichenifikace v oblasti šíje a ohbí. Tento obraz poněkud připomíná sloní kůži. Hlavní symptom fáze dospělosti je trýznivé svědění. To se vyskytuje v záchvatech. Noční záchvaty svědění, vyvolané teplem lůžka, vedou k nespavosti a ke snižování výkonu. Nehty na prstech častým dřením působí jako vyleštěné (lesklé nehty).

Pruriogonózní forma

Od třicátého roku života se mohou vyskytovat drobné uzlové změny na napínaných stranách paží a nohou. Kruhové, jednotlivě rozmístěné pupínky jsou na základě svědění často rozškrábány a vypadají pak jako malé krátery. Tato forma je velmi úporná a terapeuticky obtížněji zvladatelná.

Zvláštní formy

Ve věku dospělosti intenzita změn kůže odeznívá. Často zbývají pouze minimální projevy ekzémů. Na dolním okraji ušního boltce nacházíme příležitostně ragádu se zarudnutím. Na prstech rukou a nohou se mohou projevit zarudlá místa s jemnými šupinkami. Kštice hlavy může být pokryta jemnými šupinami, navíc pozorujeme drobné krusty jako známku rozškrábání. Typické je silné svědění a sklon k recidivám. Suché, šupinaté rty mohou být v dospělosti jediným znakem dermatitidy.

 

Superinfekce

Na suché pokožce mnoha atopických pacientů je možné prokázat osídlení patogenními zárodky (Staphylococcus aureus). Bakteriální superinfekce se projevují hnisavými nebo žlutými krustami, někdy doprovázenými nepříjemným zápachem. Nemocná pokožka je zvlášť citlivá i vůči virovým infekcím. Vyskytují se skupinky blízko sebe rozmístěných pupínků, které jsou naplněny světlou, nehnisající tekutinou, snadno praskají a pak mokvají. Nebezpečné je rozšíření po celém těle. Často dochází ke zvětšování lymfatických uzlin v týle nebo tříslech.

 

Vnější projevy

Dispozice k atopickému ekzému je často zjistitelná podle různých vnějších náznaků jako jsou dvojitý záhyb dolního víčka, průsvitné bočních partie obočí a nápadně bledá barva obličeje s "kruhy" pod očima. Citlivost vůči vlněným oděvům je rovněž typickým znakem, kůže na ně reaguje zvýšeným svěděním. Přejedeme-li nehtem po pokožce, projeví se u lidí s atopickou dispozicí bledý proužek, zatímco normálně můžeme pozorovat zarudnutí.

Změny imunitního systému a lipidů zrohovatělé vrstvy

Mechanismus vyvolávající onemocnění není dodnes vyjasněn. Na jedné straně existují odkazy na imunologické poruchy. U sklonu k atopii jsou chybně řízeny supresorové buňky T.

Tyto buňky brzdí přehnané reakce zánětlivého řetězce. Existují doměnky, že k zánětům kůže dochází v důsledku porušené inhibice zánětlivých procesů. V séru se u atopické dispozice nacházejí zvýšené hodnoty IgE. Na druhé straně se odpovědnost za vznik ekzémů připisuje narušené bariérové funkci kůže. Pokožka zřejmě nemůže ve zrohovatělé vrstvě dostatečně udržovat vodu. Existují doměnky, že jde o poruchu tvorby lipidů (ceramidů), důležitých pro bariérovou funkci a látkové výměny esenciálních mastných kyselin. Pro to hovoří úspěchy v léčení při používání kyseliny gama-linolenové z pupalkového oleje.

Zhoršující faktory

Zděděná dispozice je prvním předpokladem pro vznik onemocnění. Připojí-li se další provokující nebo zesilující faktory, dochází ke vzniku atopického ekzému. Mezi těmito spouštěcími faktory hraje často roli alergie na potraviny a to především u kojenců a malých dětí.

Po požití určité potraviny, jako je kravské mléko, vejce, sojová a pšeničná mouka, dochází ke změnám na kůži. Tato alergie na potraviny se většinou ztrácí do školního věku.

U dospělých se někdy uvádí zhoršení stavu kůže působením ořechů, ryb, citrusových plodů a sladkostí. Mezi další možné vlivy patří zvířecí srst, pyl a domácí roztoči. Změny mohou zesilovat i textilie: vlna dráždí a vede ke zhoršování změn na pokožce. Syntetické materiály mají často negativní vliv na stav kůže sníženou propustností pro vzduch a oteplováním.

Drsné, škrábavé látky mohou kůži dráždit mechanicky, chemikálie v nových částech oděvu a zbytky pracích prostředků jsou rovněž uváděny jako zesilující látky. Zhoršování atopické dermatitidy pozorujeme vždy vlivem jiných onemocnění. U malých dětí často postačí prořezávání zubů. Také bakteriální infekce nebo střevní chřipky příležitostně přinášejí zhoršení.

V průběhu onemocnění se často vyskytuje závislost na ročním období. V letních měsících dochází ke zlepšení kožních symptomů (výjimkou je alergie na pyl), zatímco v zimě se projevuje sklon ke zhoršování.

Pro stav kůže je velmi důležité duševní rozpoložení.
Při stresu, frustrujících zážitcích nebo rodinných konfliktech se v pokožce uvolňují biochemicky účinné substance, které vedou ke svědění a zarudnutí kůže. Trýznivé svědění, porucha estetického vzhledu vlivem ekzému a obava před novými záchvaty na druhé straně uvádějí atopika do velkého duševního napětí.

Životospráva

Dispozice k atopickému ekzému není možné odstranit, ale můžete přispět k tomu, že se zabrání novým náporům choroby.

Zapomeňte na každodenní záležitosti, stres a hektiku...

 

Rady a doporučení

Výživa

Výživa při atopickém ekzému by měla být vyvážená a plnohodnotná, to znamená s vysokým podílem čerstvé stravy. Speciální diety se nedoporučují, pokud nejsou jednoznačně prokázany alergie na potraviny.

Pravé alergie na potraviny se týkají jen malé části atopiků (cca 10–15%), především dětí předškolního věku. Ani globální diety nejsou pro tyto alergiky na potraviny účelné, měly by být vypuštěny pouze skutečně podezřelé potraviny. Při jednoznačném prokázání potravinářských alergenů je třeba intenzivní dietní poradenství. Nejsou-li zjištěny alergie na potraviny, doporučuje se vyvážená výživa s dostatkem ovoce a zeleniny.

Hotové výrobky, které obsahují jako přísady barviva a konzervační látky, je třeba pokud možno vyřadit, protože se mohou dlouhodobě vyskytnout reakce způsobené nesnášenlivostí. Pokrmy by proto měly být připravovány pokud možno čerstvé.

Výzkumy ukázaly, že v krvi atopiků je obsaženo méně nenasycených mastných kyselin než u zdravých jedinců. Proto je účelné používání rostlinných olejů s bohatým obsahem nenasycených mastných kyselin. Doplnění potravy pupalkovým olejem nebo olejem ze semen brutnáku pro nahrazení méně syntetizované kyseliny gama-linolenové může u části pacientů vést k signifikantnímu zlepšení symptomatiky.

Výživa kojenců

Kojenci, kteří mají vysoké dědičné zatížení, by měli podle možnosti být kojeni po dobu 3–6 měsíců. Není-li to možné, měla by se používat hypoalergenní kojenecká výživa. První kontakt s potravinami, známými jako silné alergeny, jako jsou vejce, ryby, ořechy nebo kravské mléko, by měl nastat co nejpozději, přibližně po prvním roce života, aby se zabránilo senzibilizaci.

Pitný režim

Dále je třeba dbát na dostatečné podávání tekutin, protože se tím zlepšuje stav kůže. Vzhledem k tomu, že vlivem narušené bariérové funkce kůže se vydává více tekutiny než je obvyklé, je obecně vyšší potřeba podávání vody. Obzvláště se doporučuje minerální voda nebo čaje. Alkoholické nápoje mohou na základě rozšiřování cév zhoršovat onemocnění.

Vyhýbání se alergenům

Alergenům je třeba se pokud možno vyhýbat, protože způsobují alergickou rýmu a bronchiální astma a mohou vést ke zhoršování ekzému. Měl by se tak snižovat kontakt s domácími zvířaty, podle možnosti by se neměla chovat žádná domácí zvířata. Možnou alternativou jsou akvária. Životní prostor pro roztoče je možno omezit tím, že vyřadíme koberce, minimálně v ložnici, alternativně se nabízí dřevo, parkety, linoleum nebo korek. Ochranné povlaky na matrace a na ložní prádlo, které zabraňují průchodu roztočů, jsou nejpodstatnější opatření při alergii na domácí roztoče.

Zatížení plísněmi se dá zabránit převedením hrnkových rostlin na hydroponie. Některé rostliny s vysokým senzibilizujícím potenciálem, jako Ficus benjamina, by se měly vyřadit. Při dovolené je třeba dávat přednost místům v klimaticky výhodných oblastech jako je moře nebo hory, protože kromě klimatických faktorů (záření UVA, mořská sůl) může vzduch s nízkým obsahem alergenů, pylu a domácích roztočů způsobit zlepšení.

Zdravý životní styl

Podstatné jsou dobře větrané místnosti a dostatečná vlhkost vzduchu (55–60%), které se dá docílit i pomocí zvlhčovačů. Tabákový kouř a nikotin mohou vyvolávat svědění a je proto třeba se jim vyhýbat. Každodenní pohyb na čerstvém vzduchu a pravidelný chod života přispívá ke zmírnění vnitřního napětí. Počínající změny kůže je možno brát jako signál k tomu, abychom si dopřáli více volného prostoru k aktivitám "pro dobrý pocit".

Uvolňovací postupy, jako je progresivní svalová relaxace, jóga nebo autogenní trénink velmi efektivně napomáhají ke snižování napětí a prolomení kruhu s interakcí napětí a změn kůže. Již ve věku malého dítěte mohou uvolňovací cvičení, která jsou zprostředkována přes tělesné pocity a tělesné vnímání, mít své pevné místo v každodenním životě.

Sport

Pocení a přehřívání kůže při sportu může dráždit kůži a vyvolávat svědění. Škrábáním pak dojde k recidivě.
Přesto by se měl sport zdůrazňovat, protože pravidelná tělesná činnost odbourává napětí a zvyšuje vnímání těla a vlastní hodnoty. Lehký oděv při sportu, sportování v chladném počasí a ve vodě je prevencí hromadění tepla. Měli bychom se však v letních měsících vyhnout těm druhům sportu, které vyvolávají pocení.

Studená sprcha s vhodnými mastnými preparáty a následnou aplikací krému je podstatná pro prevenci zhoršování kůže sportem.

Oděv

Oděv by měl být propustný pro vzduch a příjemně měkký. Živočišným materiálům, jako je vlna, velbloudí srst nebo jehněčí kožich, je třeba se vyhýbat stejně jako drsným, škrábavým látkám a syntetickým materiálům. Doporučuje se pokud možno přírodní neupravená bavlna, která byla před prvním nošením vyprána nebo hedvábí.

Pokud švy na spodním prádle škrábou nebo vyvolávají svědění, je možno je oblékat "naruby". Doporučuje se také důkladné vymáchání zbytků pracích prostředků. Používání změkčovadla se oproti běžným názorům projevuje pozitivně na stavu kůže.

Svědění

Nehty je třeba obzvláště u dětí udržovat krátké, aby se zabránilo poškrábání v důsledku svědění. Při nočním svědění pomáhají dobře připevněné bavlněné rukavice nebo spací oděv se zašitými rukávy. Při náporech svědění je možno používat pomůcky jako vhodné ošetřující krémy (např. Menalind derm), chladicí obklady nebo antihistaminika (např. Fenistil kapky). Účelné může být vedení záznamů.


©2000-2015 Alfa Human Service