Mentální postižení

Stručná funkční charakteristika

Mentální postižení může vznikat v době před narozením, během porodu či po narození např. vlivem onemocnění či úrazu.

Označení mentální retardace se váže na tato kritéria:

  • inteligenční kvocient (IQ) člověka je nižší než 70-75
  • vznikne vážné omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě – soběstačnost, komunikace, sociální schopnosti, volný čas, péče o zdraví, vzdělání, zaměstnání

Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince s ohledem na všechny aspekty jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná.
Mentální retardace se často kombinuje s dalšími druhy postiženími např. DMO, poruchy sluchu, zraku, epilepsií atd.


Původ nebo spíše druh onemocnění se tedy potom nedá jednoznačně prvotně určit a je řazen do souboru příznaků charateristických pro kombinovaná postižení.

Nejčastější onemocnění pojící s mentálním postižením: DMO, Autismus, Aspergerův syndrom, Downův syndrom, Epilepsie, Fetální alkoholový syndrom, Rettův syndrom, atd...
Péče o dítě s mentálním postižením zahrnuje péči dle typu a rozsahu týmovou spolupráci několika odborníků, například:

  • neurologa, ortopeda, genetika
  • fyzioterapeuta a ergoterapeuta
  • psychologa, psychiatra, speciálního pedagoga, logopeda,
  • sociálního pracovníka apod.

Odborníci stanoví rozsah funkčního omezení a doporučí vhodné způsoby práce s dětmi a doporučí odpovídající výběr kompenzačních pomůcek nebo hraček.

Mimořádný význam má pro děti s mentálním postižením podpora v rozvoji jejich dovedností.
Do stimulačních metod prováděných od raného věku řadíme:

  • fyzioterapeutické metody (např. Vojtova metoda, Bobath koncept atd..)
  • ergoterapii (senzorická stimulace apod.)
  • speciálně pedagogické metody (Feurstainova metoda, doplnit Matějíčkovou, atd...)
  • speciální přístupy a programy pro vlastní péči (např. program Portage a jiné)
  • některé další používané metody (ergoterapie, muzikoterapie, canisterapie, atd...)

Specializovanou péči poskytují ambulatně SRP, SPC a speciální zařízení.

Příčiny mentálního postižení

Lidské tělo se skládá ze 100 biliónů buněk. V každé buňce je zakódováno až 100 000 genů. Jádro buňky nese přesný program života složený z příspěvků našich předků. Tento program je obsažený v našich chromozomech a představuje genetický kód.
Geny v chromozomech určují naše fyzické a biochemické vlastnosti. Rozhodují víceméně o všem, od funkce jednotlivých buněk po fyzické a vývojové charakteristiky. Tento kompletní soubor 46 chromozomů se nazývá geonom buňky.


Vzhledem k této komplexnosti není jednoduché odpovědět na otázku, jaké příčiny způsobují mentální retardaci. Můžeme ji připsat jakýmkoli okolnostem narušujícím vývoj mozku před narozením dítěte, během porodu nebo v období dětství. Mentální retardace není způsobena pouze poruchou genotypu nebo genetické výbavy jednotlivce, ale mohou ji zapříčinit i nejrůznější faktory působící v okolním prostředí jako například užívání drog, nedostatečná výživa, chudoba nebo kulturní deprivace. Zjistilo se, že u více než 50 procent lidí s mentálním postižením existuje více než jedena příčina postižení.


Příčiny mohou být roztříděny následovně:


Genetické podmínky


způsobené působením abnormality genů zděděných po rodičích, odchylek při spojování genů nebo jiných genových poruchách způsobených během těhotenství, infekcemi, příliš velkým osvitem rentgenovými paprsky nebo jinými faktory.
S mentální retardací se pojí více než 500 genetických chorob. Jde například o PKU (fenylketonurii), ojedinělou genovou poruchu, někdy také zmiňovanou jako vrozenou poruchu metabolismu, protože je způsobena vadným enzymem.
Příkladem poruchy chromozomů je Downův syndrom K chromozomálním poruchám dochází sporadicky a jsou způsobeny přílišným množstvím nebo přílišným nedostatkem chromozomů, případně změnou struktury chromozomu.
Syndrom fragilního X je ojedinělá genová porucha nalézající se na pohlavním chromozomu a je hlavní zděděnou příčinou mentální retardace.


Problémy během těhotenství
Užívání alkoholu nebo drog těhotnou matkou může způsobit mentální retardaci dítěte. Poslední výzkumy prokázaly, že také kouření zvyšuje nebezpečí mentální retardace. Mezi další nebezpečí patří podvýživa, některé látky znečišťující prostředí a některá onemocnění matky během těhotenství, jako například toxoplazmóza, cytomegalovirus, zarděnky a syfilis.
Těhotné ženy nakažené virem HIV mohou přenést virus na dítě, což může vést k budoucím nervovým poškozením.  


Problémy při porodu
Přestože mozek dítěte může poškodit jakýkoli stav nezvyklé zátěže, nedonošenost a nízká porodní váha předpovídají vážné problémy častěji než jakékoli jiné podmínky.


Problémy po porodu
Dětské nemoci, jako například černý kašel, plané neštovice, spalničky či získaná meningitida a encefalitida, mohou poškodit mozek.
Poškození mozku nastává také při úrazech například úderem do hlavy či při tonutí. Nenapravitelné narušení mozku a nervové soustavy může způsobit olovo, rtuť a jiné toxiny v životním prostředí.


Chudoba a kulturní omezení
Mentální retardace potkává i děti ze sociálně slabých vrstev následkem podvýživy, nedostatečné hygieny, nedostatkem lékařské péče.
Kolik lidí je postiženo mentální retardací?

  • Průměrně jde zhruba o 3 – 4 % populace.
  • Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí.

Co znamená pojem „mentální věk“?
Pojem mentální věk se používá při testování inteligence. Znamená, že jedinec získal ve standardním IQ testu stejný počet správných odpovědí jako průměrný člověk tohoto věku ze vzorku populace.


Stupně postižení mentální retardace

  • Lehká mentální retardace 50 - 69
  • Středně těžká mentální retardace 35 - 49
  • Těžká mentální retardace 20 - 34
  • Hluboká mentální retardace 0 - 19

Lehká mentální retardace
Postižení dovedou v nejlepším případě uvažovat na úrovni dětí středního školního věku. Jsou schopni se učit, zvládnou výuku ve zvláštní, resp. pomocné škole. Většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, udržovat konverzaci a podrobit se klinickému rozhovoru.
Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání, ovládání močového měchýře a střev).
Hlavní potíže se obvykle projevují při teoretické práci ve škole.  

Středně těžká mentální retardace
Uvažování postižených lze přirovnat k myšlení předškolního dítěte. Dovedou se učit jen mechanicky, především na praktické úrovni. Jsou schopni zvládnout běžné návyky a jednoduché dovednosti.
V dospělosti jsou středně retardovaní obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže jsou úkoly pečlivě strukturovány a jestliže je zajištěn odborný dohled.
Úplně samostatný život bývá málokdy možný.


Těžká mentální retardace
Snížená úroveň schopností je v této skupině běžně mnohem výraznější. Většina jedinců z této kategorie trpí značným stupněm poruchy motoriky nebo jinými přidruženými defekty, které prokazují přítomnost klinicky signifikantního poškození či chybného vývoje ústředního nervového systému. IQ je obvykle v rozmezí 20–34.  

Hluboká mentální retardace
Postižení jedinci jsou těžce omezeni ve své schopnosti porozumět požadavkům nebo instrukcím nebo jim vyhovět. Většina osob z této kategorie je imobilní nebo výrazně omezená v pohybu. Mají nepatrnou či žádnou schopnost pečovat o své základní potřeby a vyžadují stálou pomoc a stálý dohled. Obzvláště časté, a to především u mobilních pacientů, jsou nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch, zvláště atypický autismus.


Jaká je prevence

Výzkum dokázal za uplynulých třicet lete omezit mnoha případům mentální retardace například díky novorozeneckému monitorování fenylketonurie (a následné úpravě stravy) a vrozené hypotyreózy (a nahrazením thyroid hormonu), či použitím anti-Rh globulinu při novorozenecké žloutence.

  • I přes nejednotnost názoru na očkování je doložen jeho pozitivní vliv na omezení výskytu mentální retardace v případě očkování proti spalničkám a zarděnkám.
  • Postupné odstraňování olova z životního prostředí redukuje poškození mozku u dětí. Preventivní opatření, jako například dětské ochranné sedačky a cyklistické helmy, omezují četnost zranění hlavy.
  • Značný význam mají rané intervenční programy pro ohrožené kojence a děti, které omezují předpokládané snížení intelektuálních schopností.
  • Raná komplexní prenatální péče a preventivní měření předcházející probíhajícímu těhotenství zvyšují pro ženy možnost mentální retardaci zabránit. Dětský AIDS je redukován AZT léčbou matky během těhotenství a doplňková dieta s kyselinou listovou redukuje riziko poruch nervové trubice.
  • Výzkumy pokračují v hledání nových způsobů, jak zabránit mentální retardaci, včetně výzkumu vývoje a činnosti nervové soustavy, velkého množství různých způsobů léčby vrozených poruch a genové terapie pro upravení abnormálních jevů vyvolaných genovými poruchami.

 

©2000-2015 Alfa Human Service