Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Definice osob se zdravotním postižením

Na počátku je zcela na místě definovat pojem osoba se zdravotním postižením (dále jen osoba se ZP), protože je mnohdy vykládána ne zcela jednoznačně. Jde o osoby uznané orgánem sociálního zabezpečení za plně invalidní, konkrétně ustanovením § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), se definují osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. To v celku znamená, že osoby jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními buď ve třetím stupni  nebo jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Nově již zákon nepočítá se statusem osob se zdravotním znevýhodněním. V přechodných ustanoveních zákona 367/2011 Sb., kterým byl zákon o zaměstnanosti novelizován, v článku II. bodu 5. je uvedeno, že ti, kteří rozhodnutí o statusu osob se zdravotním znevýhodněním do konce roku 2011 získali, mohou ho požívat do data v rozhodnutí uvedeného, nejpozději však do 1.1.2015. Více informací naleznete na Integrovaném portálu MPSV. Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se ZP výhodnější podmínky pro integraci do zaměstnání v závislosti na typu omezení, zda se jedná o osobu plně invalidní či částečně invalidní.

 

Úřad práce

Evidencí osob se zdravotním postižením je pověřen Úřad práce, údaje z evidence jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost a schopnost soustavně vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

 

Zaměstnávání osob se ZP z pohledu zaměstnavatele

Zaměstnavatel může pro osobu se ZP vytvořit tzv. chráněné pracovní místo. To je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny a také může poskytnout  příspěvek, kterým budou uhrazeny náklady na přípravu osob se ZP i tomu zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel dále může vytvořit chráněnou pracovní dílnu, kde však musí zaměstnat nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. 

Tento článek obsahuje pouze základní informace týkající se této problematiky. Více informací naleznete v příslušných zákonných pramenech.

 

Odkazy týkající se problematiky zaměstnávání osob se ZP

 

Použité zdroje:

www.mpsv.cz
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.)
Bakalářská práce „Zaměstnávání osob se ZP v ČR“, Petra Syrovátková, DiS., UJAK Praha 2013

©2000-2015 Alfa Human Service