Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Jaká je primární legislativa týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jak je možné rehabilitovat osoby a motivovat je díky podpůrným opatřením státu v rámci pracovní rehabilitace a přípravy na výkon povolání jsme si uvedli v minulých článcích. Nyní si povíme pár základních informací o tom, co jsou chráněné pracovní místa, co je to společenské účelné místo, sociálně terapeutická dílna apod.

Zejména u klientů s těžší formou postižení i při velké dávce snahy a vůle by zaměstnání v běžném provozu neprospělo ani jedné straně. Nechceme-li však tuto osobu vyloučit z režimu zaměstnatelnosti, je možné ji zařadit do níže uvedených režimu zaměstnanosti.

 

Chráněné pracovní místo

Po zrušení zákonného vymezení chráněných pracovních dílen na počátku roku 2012 byl posílen institut chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vymezené nebo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce.
Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje ÚP zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a ÚP. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let.

ÚP může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Podle § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ÚP může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se neposkytuje na pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši max. 8000 Kč. Od těchto zaměstnavatelů může být odebíráno náhradní plnění v režimu plnění povinného podílu, který má povinnost splnit dle § 81 ZoZ každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci, které má zaměstnané v pracovním poměru a musí ze zákona zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Povinný podílem se podle ZoZ rozumí 4% z celkového počtu zaměstnanců.

Zaměstnavatel si podle ZoZ může zvolit jednu z níže uvedených možností:

  1. zaměstnáváním v pracovním poměru,
  2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
  3. odvodem do státního rozpočtu,
  4. nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Podle Jouzy (2009) „Pokud zaměstnavatel povinnost nedodrží, dopustí se správního deliktu dle § 140 odst. 2 písm. b).“

Společenské účelné místo

Pro uchazeče, kteří si nedokáží zajistit zaměstnání jiným způsobem je institut společenského účelného místa (SÚPM). SÚPM se zřizuje také na základě dohody s ÚP. Může se jednat se i o místo zřízené za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na tato místa je úřadem práce poskytován příspěvek. Pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné nezaměstnanosti České republiky výše příspěvku je maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, v případě zřízení více než 10 míst šestinásobek. Je-li míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti, činí výše příspěvku šestinásobek průměrné mzdy, v případě více než 10 míst osminásobek. (Zákon č. 435/2004 Sb.)

Sociálně terapeutická dílna je dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je ambulantní služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.

Služba obsahuje tyto základní činnosti:

  1. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  2. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  3. nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
  4. podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

V rámci celé České republiky v posledních letech vznikají i sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. O tomto trendu se dozvíte v některém z příštích článků.

Použité zdroje

  • www.mpsv.cz
  • Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
  • Zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.)
  • Zákonač. 108/2006 Sb., o sociálních službách
  • JOUZA, L. Zaměstnat zdravotně postižené nebo provést odvod? UZem. 2009, č. 4, s. 18.

Použitý text je převzat a aktualizován z bakalářská práce „Zaměstnávání osob se ZP v ČR“, Petra Syrovátková, DiS., UJAK Praha 2013

©2000-2015 Alfa Human Service