Definice attachmentu

Dítě spí na rameni matce

Pod pojmem attachment můžeme nalézt ekvivalenty: citová vazba, vztahová vazba, přimknutí, pouto, připoutání, citové pouto mezi rodiči a dítětem. Tento jev popsal anglický psycholog a psychiatr John Bowlby ve čtyřicátých letech minulého století. John Bolwby na základě svých výzkumů a pozorování vyslovil definici teorie citového pouta mezi rodičem a dítětem. Ukázal, že vzniklé pouto má zásadní vztah k vytváření citových vzorců dítěte k okolí do budoucna.

Vědecké výzkumy ukazují, že lidský mozek pracuje, vyvíjí se a stimuluje na základě probíhajících emociálních procesů. Tzn., pozitivní emoce se ukládají do paměti jako:

  • Radost,
  • Příjemný pocit

 

Dítě si ji v budoucnu bude pamatovat a vědomě či nevědomě vybavovat.

Jakákoliv nepříjemná emoce, negativní prožitek, afekt je do paměti zapisován jako traumatizující/deprivující zážitek. Naše paměť si ji zapíše jako

  • Strach
  • Smutek
  • Bolest
  • Osamění atd.

Člověk vědomě neovlivňuje proces zápisu do paměti. Jedná se o geneticky založený systém, kterým se dítě orientuje ve světě a vytváří své vztahové strategie.

Názorným příkladem může být například místo, světlo, hudba, vůně, které se vztahují k informaci související se vztahem. V okamžiku krásné zprávy (narození dítěte) nám spojení pěkné zprávy a místa/situace vyvolá pozitivní emoce radosti, štěstí, naplnění a v okamžiku tragické zprávy (úmrtí blízké osoby) nám vyvolá strach, úzkost, paniku, atd…

Pokud dojde k vytvoření pozitivního, bezpečného, podporujícího a stabilního prostředí, kontakty s druhými přispívají k vyvolávání pocitů bezpečí, radosti, klidu. Tyto pocity se opakují a člověk je rád vyhledává. Vzniká pevná vazba plná pozitivních zážitků, která se v dítěti kotví a stává se základem vzorcem tzv. vnitřního pracovního modelu.

Opačně pokud dochází k tomu, že rodiče s negativním postojem a emocionálním nastavením vytvoří sice blízkou citovou vazbu, avšak plnou strachu, úzkosti, osamění, které se opět zapíší do vnitřního pracovního modelu.

Vývoj lidského mozku trvá do 25 roku. Zrání je ovlivněno interakcemi a péčí nejbližších lidí (rodičů, primárních pečovatelů), kteří dítě obklopují. Od raného věku DO VĚKU 3, RESP. 5 LET se vytvořený vzorec chování stane dítěti modelem pro prožívání a vztahování sama k sobě a okolnímu světu. „Způsob strategie jakým se dítě „poutá“ (attachment) se kolem pátého roku stabilizuje jako vnitřní pracovní model (Bolwby) a bude působit po celý život dítěte!!!“

Základní shrnutí:

  • Do vyvíjejícího se mozku se ukládá tzv. vnitřní mapa zážitků, která je složena z toho, co je dobré a co je špatné a strategií jak se s těmito zážitky vyrovnat
  • Rodiče a pečovatelé mají v tomto období dominantní roli, protože mají největší vliv na vývoj dítěte
  • Dítě se v tomto období připoutává k tomu, kdo s ním tráví nejvíce času, podle charakteru prožívaných zážitků (dobré/zlé)dítě vytváří strategii vztahování se k sobě a světu (dobrý svět/ dobré já, zlý svět/zlé já)
  • ZPŮSOB STRATEGIE SE FIXUJE U DÍTĚTE OKOLO PÁTÉHO ROKU JEHO VĚKU.

Informační zdroje:

©2000-2015 Alfa Human Service