Péče o pečující

Kdo je pečující osoba?

Pečující osoba je v obecném významu ten, kdo pomáhá (poskytuje služby) druhým, kteří z důvodu svého zdravotního nebo psychického stavu nemohou nebo nedovedou vykonávat činnosti vedoucí k vlastní samostatnosti a soběstačnosti. V našem seriálu se budeme podrobněji věnovat osobám, které pečují doma o své blízké (nebudeme se zabývat péčí odborníků - asistentů a jiných profesionálů).

V našem případě tedy pečující osoba může být rodinný příslušník nebo jakákoli jiná osoba, která pečuje o druhého většinou v domácím prostředí a váže je k sobě blízký vztah (partnerství, přátelství, rodičovství, jiná rodinná vazba). V těchto případech pečovatel nepobírá mzdu, ale rodina nebo rodinná jednotka může být zajištěna různými dávkami a příspěvky (příspěvek na péči o osobu blízkou, peněžitá podpora v mateřství, rodičovský příspěvek).

Pečující osoba se může starat o

  • zdravé nezletilé děti (v tomto případě se budeme věnovat specifikum péče o velmi malé děti před nástupem do předškolních zařízení),
  • chronicky nemocné děti a mladistvé, děti po úraze, děti jakéhokoli věku s vážným onemocněním,
  • děti, mladistvé a dospělé osoby se zdravotním postižením (jakýkoli druh handicapu),
  • partnery po úraze, akutních příhodách, dlouhodobých vážných onemocnění,
  • seniorní rodiče a jiné rodinné příslušníky, kteří vyžadují z důvodu svého zdravotního a psychického stavu pomoc druhé osoby,
  • děti i dospělé osoby v terminálních stádiích onemocnění.

Každé kategorii se budeme v dalších dílech seriálu věnovat samostatně.

Když se zeptáte svých kamarádů a známých: „ Co/kdo je pro Vás v životě důležité/ý?“

Na prvních místech většiny odpovědí se dozvíme, že je to rodina, stabilní rodinné zázemí a klid harmonického domácího prostředí.

Ten, kdo stabilní zázemí vytváří, musí do této činnosti dát čas, energii, nápady a to vždy na úkor svého volného nebo pracovního času.

Většinou pečující osoba zajišťuje vlastní péči o osobu blízkou a dále úkony jako úklid, nákup, vaření, péče o prádlo atd.

Pokud trvale a dlouhodobě pečující osoba dostane otázku třeba od svého dávného spolužáka, s kterým se po delší době potká na ulici: „A co ty vlastně děláš? Čím se živíš?“¨ a odpoví: „Já jsem doma a starám se o… nebo víš mě se narodilo dítě s… a já jsem již 15 let doma starám se…" vyvolá to zajímavé reakce na obou stranách.

Na straně pečovatele většinou ostych z toho, že je „jen“ doma a pečuje, protože to nevytváří celospolečenský jasný a zářivý obraz úspěšné kariéry, jako kdyby pečovatel uvedl: „…jsem lékařka, právník s praxí nebo učitelka a pracuji tam a tam atd."

Na straně dávného spolužáka to vyvolá taktéž rozpaky, které obsahují strach a obavu (nevím co bych řekl, nedotknu se? to jsme rád/a, že já nemusím řešit takového věci atd.).

Také je zde zásadní rozpor mezi tím, co většina osob definuje jako jednu ze základních životních hodnot a potřeb (pevné rodinné zázemí) a realitou plynoucí z rozdílů ocenění práce, úkonů, času, které věnujeme svým blízkým.

Zajímavost:
Víte že, …pečující rodič, který se stará o dítě se zdravotním postižením ve čvtrtém stupni příspěvku na péči (odpovídá to nejvyšší kategorii a nejtěžšímu stupni zdravotního postižení) a poskytuje péči a podporu svému dítěti cca 19 hod. (i v noci ho musí např. polohovat, obracet), je „honorován“ v rámci pobíraného příspěvku na péči za svoji službu částkou 22 Kč za jednu hodinu? ze své praxe vím, že mnohdy rodiče pečují 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, třeba i 20 let bez dovolené.

Postavení pečujících osob je na společenském a pracovním žebříčku, bohužel, přes jeho uváděnou důležitost, umístěno na jeho nejspodnějších příčkách.

Péče o blízkého je náročná nejen vlastním výkonem, trvalou přítomností, nedostatkem finančního ohodnocení, dlouhodobostí, emoční náročností, ale také ne zcela dostatečným spektrem podpůrných služeb atd.

Přes tato tvrzení se jedná o jednu z nejhodnotnějších a nejdůležitějších činností, které stojí za to!

Děláme to přece pro ty, které máme rádi!

To co pečující osoby pro výkon náročné práce potřebují je kvalitní a dostupná nabídka pomoci například formou respitních služeb, pomoci doma atd. Ale především potřebují uznání tzv. institutu pečující osoby ze strany státu. Jen tehdy je možné nastavovat efektivní pomoc a směřovat toky veřejných financí do potřebných služeb pro konkrétní rodiny a na vzdělávání a podporu pečujících osob.

Domácí péče je mnohonásobně levnější než ústavní! Statistiky uvádí, že poměr finanční náročnosti se pohybuje cca 1:2,5 (domácí péče cca 15-17 tis., ústavní cca 35-40 tis.)

Příště: Postavení pečujících osob

 

©2000-2015 Alfa Human Service