Péče o pečující

Jaké potřeby má pečující osoba? II. Potřeba finančního zabezpečení

Různé srovnávací studie a analýzy uvádí konkrétní data, že péče o blízké je v domácím prostředí mnohonásobně levnější než v jakémkoli pobytovém zařízení nebo ústavu. Při umístění dítěte/mladistvého do ústavního zařízení se cena služeb, ubytování a stravy může pohybovat cca od 20 tis. Kč výše, záleží na typu a rozsahu poskytovaných služeb.,Jak je na tom tedy pečující rodič z hlediska finančního zabezpečení?

Rodič nebo pečující osoba se v případě finančního zabezpečení chodu rodiny nebo rodinné jednotky může ocitnout ve dvou základních kategoriích.
A) Pečující osoba pečuje a zároveň pracuje.

B) Pečující osoba pečuje a nepracuje.

 

A) Pečující osoba pečuje a zároveň pracuje.

 

Tato osoba vykonávající svoji profesní práci na celý nebo částečný úvazek nebo na živnost se ocitá v poněkud jiné situaci, než osoby odkázány pouze na dávky a příspěvky, které jim umožňují pečovat. Pokud naleznete práci na částečný úvazek, může se stát, že některými zaměstnavateli jsou částečné úvazky chápány tak, že za méně peněz je požadován vyšší výkon a objem práce, než odpovídá definované pracovní době. 

Dlužno říci, že se najdou i tací zaměstnavatelé, kde tato úměra neplatí a chvála jim!

Nicméně i když si pečující osoba nalezne takovou práci, která mu umožní kloubit práci a péči, vydělá nějaké finance, potřebuje zajistit péči o blízkého v době výkonu práce. Tuto péči musí nakoupit a zaplatit. Tzn., že finanční náročnost takového rodinné jednotky je mnohonásobně vyšší než běžné rodiny se zdravými příslušníky.

 

Faktem tedy zůstává, že existuje velká skupina osob, která většinu svého výdělku potřebuje na platbu péče a služeb pro své blízké.
V tento okamžik se tedy objevuje základní otázka.

 

Co těmto rodičům práce přináší?

Zdá se, že základním benefitem takového výkonu zaměstnání pečující osoby spočívá vůbec v možnosti pracovat. Pečující odchází z domácnosti (tedy opakujícího se kruhu péče), začíná fungovat v pracovním režimu a rituálech, je v kolektivu nebo úzké skupině osob. Musí také nějakým způsobem komunikovat, přemýšlet, konat a to samotné je velký benefit (nemyslí jen na péči).

 

Další benefity plynou z
- pocitu sebeuspokojení z vykonané práce,
- rozvoje a udržení kvalifikace,
- možností mluvit a být ve spojení s kolegy, klienty atd.
- udržení jakéhosi osobního statutu na pomyslném společenském žebříčku, kdy primárně ten kdo pečuje, je vnímán v roli zaměstnance, profese a teprve následně jako ten, kdo má složitou rodinnou situaci a nějakým způsobem jí řeší.

 

Také aktivní přístup, že pečující sám řídí aktivitu práce a koordinaci péče je nesmírně důležitý pro jeho psychickou stabilitu.
Sám pečující je aktivním hybetelem všeho co koná, řeší. Tento způsob ovlivňuje jeho psychiku a způsob řešení problémů.

 

B) Pečující osoba pečuje a nepracuje.
Pečující osoba, která zajišťuje trvale a celodenně péči o druhého může být pomyslně odměňována z tzv. příspěvku na péči o svého potomka nebo osoby o kterou pečuje. Existují 4 kategorie příspěvku na péči, zvlášť pro děti a zvlášť pro plnoleté.

 

Pokud propočítáme náročnost péče o jednotlivé kategorie, která se pohybuje v první kategorii od 4 hodin pomoci a podpory až do 22 hodin denně v kategorii č. 4, dostáváme se k „výdělku“ 15-22 Kč za hodinu (propočítáno podle stupně závislosti a odpovídajícímu příspěvku na péči), pracovní doby 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, velmi často bez možnosti odpočinku, dovolené. Tento „výdělek“ negeneruje dostatečný příjem , i když vezmeme v úvahu např. druhý příjem partnera/ky. Pokud by vám někdo nabídl práci za 15 až 22 Kč za hodinu práce, asi si budete myslet něco nelichotivého.

 

Pečující rodina má možnost požádat v případě potřeby ještě o další dávky, které umožňují např. získat příspěvek na bydlení. Zatím mluvím o rodině alespoň s jedním příjmem, ale i v tomto případě se může rodina dostat na hranici nouze a existenčního minima. Což teprve rodina samoživitelky, která se ocitne v situaci, že potřebuje nezbytně zajistit péči o blízkou osobu.

 

Za pečující osobu stát platí odvody na zdravotní a sociální pojištění, doba péče se započítává do důchodu, ale přes zjištění, že domácí péče o potřebné je mnohonásobně levnější než ústavní, stát pečující osoby nezabezpečuje příspěvkem, který by umožnil důstojný život pečujícího a jeho blízkých.
S „výdělkem“ 15-22 Kč za hodinu „práce-péče“ to není možné.

 

Je nezbytné, aby došlo k zásadní změně. Stát by měl garantovat skupině pečujících zlepšení jejich postavení. Zvýšit příspěvky např. formou ošetřovatelského příspěvku nebo jinou dávkou, která by umožnila vyšší finační zabezpečení pečující rodiny.

Vždyť pečovat doma je normální a pro stát mnbohonásobně levnější než ústavní péče.

 

Navazující články:
-Zajištění pečujících osob
-Kdo je pečující osoba
-Skloubení péče o osobu blízkou a práce – vážně?)

©2000-2015 Alfa Human Service