Cíle realizace předškolního vzdělávání stanovuje § 33 školského zákona č. 561/2004 Sb. takto: „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání.“

Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.“

Druhy a stupně vzdělání

K naplnění výše uvedených cílů zařazuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále jen ZPP), učitele mateřských škol mezi pedagogické pracovníky, a tvoří tedy jednu z kategorií učitelů. Učitel MŠ může v současné době získat ve školách českého vzdělávacího systému odbornou kvalifikaci různého stupně.

Pro učitele tzv. běžné mateřské školy uvádí zákon následující druhy a stupně vzdělání:

  • vysokoškolské
  • vyšší odborné
  • střední
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou

Učitel MŠ, který vykonávající přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává podle téhož zákona odbornou kvalifikaci:

  • vysokoškolským vzděláním (oblast speciální pedagogiky nebo pedagogiky předškolního věku)
  • vzděláním v programu celoživotního vzdělávání, uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku

Další vzdělávání pedagogických pracovníků se řídí těmito předpisy:

  • § 141 až 144 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce (péče o kvalifikaci zaměstnanců a její zvyšování)
  • § 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (další vzdělávání pedagogických pracovníků)
  • čl. 8 Pracovního řádu pro zaměst- nance škol a školských zařízení, č. j. 14 269/2001-26, (povinnosti pedagogických pracovníků)
  • vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků)
  • výklad MŠMT ČR k ustanovení § 24 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, č. j. 32 932/2005-25 (samostudium)

Významným dokumentem, který ovlivňuje vzdělávací souvislosti a cíle výuky učitelství pro MŠ, je Národní program rozvoje vzdělání (dále jen Bílá kniha, MŠMT 2001). Bílá kniha definuje konkrétní představy o kvalitě vzdělávání, školy a výuky v podobě, ke které je třeba směřovat.

V Bílé knize jsou kvalitní učitelé považováni za klíčové aktéry proměny školy. A jak tedy konkrétně pro mateřskou školu vychovat kvalitní učitelky? Nejprve se uveďme něco málo z praxe.

Ohlédnutí za projektem Přátelská školka

V letech 2010–2013 proběhl s podporou OPVK vzdělávací projekt Přátelská školka, kterého se zúčastnilo celkem 36 mateřských škol ze Středočeského a Pardubického kraje. Hlavním realizátorem projektu byla nezisková organizace Alfa Human Service. V rámci projektu proběhlo podrobné statistické šetření, na němž participovalo 35 ředitelek a více než 240 učitelek.

Šetření ukázalo, že splnění základního kvalifikačního stupně dosahuje většina učitelek a ředitelek, v případě potřeby si tento stupeň doplňují dálkovým nebo kombinovaným studiem. Tato oblast je řešena kontinuálně a bez větších problémů. Dále vyšlo najevo, že většina pedagogických pracovnic má velmi bohaté portfolio dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP).

Na první pohled by se tedy dalo říci, že je vše v pořádku. V rámci supervizí a koučinku, tzn. individuálních podpůrných služeb, které byly poskytovány ředitelkám v rámci vzdělávacího programu, však byly odhaleny následující zásadní skutečnosti:

Volba vzdělávacích aktivit v rámci DVPP se v některých mateřských školách často provádí:

  • nahodile, bez systematických a promyšlených kroků (docházelo z jiných zdrojů). Otevírá se i cesta ke komunikaci se zřizovateli, kteří mohou příslušné požadavky školské- ho zařízení následně zařadit do pří- mých rozpočtových kapitol úřadů.

Průzkum též odhalil, že dalším faktorem ovlivňujícím výběr a realizaci vzdělávání jsou mezery ve znalostech a dovednostech ředitelky v roli lídra/manažera týmu mateřské školy.

Jako problematické se ukázaly tyto oblasti:

  • plánování vzdělávacích aktivit a zároveň financí ve střednědobém horizontu s ohledem na rozvoj zařízení
  • realizace hodnoticích pohovorů se zaměstnanci
  • práce zaměřená na zvýšení motivace zaměstnanců
  • společné plánování vzdělávacích aktivit s ohledem na profesní a osobní rozvoj zaměstnanců i na rozvoj zařízení

Co obnáší systematické vzdělávání

Proces vzdělávání MUSÍ řídit ředitelka/zástupkyně. Vzdělávání nemůže podléhat nahodilému výběru ve smyslu, co se zrovna komu líbí nebo na co má ten který zaměstnanec čas. Cílem není „udělat si čárku“, že plním rozvoj svých zaměstnanců! To je mrhání lidskými i finančními zdroji.

Pokud je v mateřské škole potřeba zajistit něco pro děti (odměny, výlet, akci, úklid zahrady), vždy nějakým způsobem dojde k realizaci potřebného (přiložení ruky k dílu, oslovení kamarádů, známých, rodičů, místních podnikatelů).

Je-li nutné zajistit vzdělávání pedagogických pracovníků, dochází zároveň k řešení celé řady problematických oblastí: zástup, chod třídy, finance, což samozřejmě není jednoduché. Promyšlená a systematická práce při realizaci vzdělávání se však mnohonásobně odrazí v kvalitě vlastní pedagogické práce, větší citlivosti a vnímavosti k řešeným problémům, v efektivitě otevřené komunikace, ve schopnosti řešit problémy a ve větší psychické stabilitě jednotlivců i celého týmu.

Vzdělávání a podpora pedagogických a řídících pracovníků představují jedno ze základních kritérií „učící se a neustále se vyvíjející organizace“.

Změna a vývoj = preventivní mechanismus stagnace či vyhoření

Jak postupovat:

  1. Ujasnit si definici vize rozvoje MŠ (kde jsme a kde jako školka chceme být za 3–5 let).
  2. Vizi společně s kolegyněmi srozumitelně komunikovat, případně doplňovat.
  3. Ujasnit si, koho a s jakými dovednostmi máte v týmu, a prodiskutovat s každou učitelkou její představy profesního rozvoje v horizontu 1–3 roků (případně 5 let).
  4. Představy každé kolegyně následně korigovat/upřesňovat s ohledem na celkovou vizi MŠ.

Na základě uvedených informací společně s kolegyněmi zpracujte individuální plány rozvoje na delší časový horizont (zhruba 3 let). Z toho vytvořte operativní plán na daný školní rok. Jen na základě tohoto kroku můžete odpovědně stanovit, plánovat, a hlavně komunikovat finanční potřeby k naplňování vzdělávacích plánů. Dokážete zřizovateli srozumitelně a jednoduše vysvětlit, proč a na co potřebujete určité finance.

Směrem k vlastním zaměstnankyním máte významný motivační a benefiční nástroj. Informace, kolik stojí která aktivita (nejde pouze o cenu kurzu, ale také o financování zástupu v době vzdělávání, cestovného atd.), jsou velmi důležité a dají se pomyslně přičíst k příjmu zaměstnance. Ne každá učitelka si totiž uvědomuje, že existují odvětví, kde si další vzdělávání platí každý sám. V praxi MŠ tento postup zcela běžný není.

Částečný finanční příspěvek na některé vzdělávací aktivity nemusí být pouhou hudbou „z Marsu“, ale užitečným motivačním nástrojem a narovnáním hodnoty vlastního vzdělávání. Rovněž je nezbytné pracovat s hodnocením a monitoringem dosažených dovedností. Vhodnou technikou jsou hodnoticí pohovory a pedagogická i osobní reflexe.

Závěrečná rekapitulace

Co je tedy systematické vzdělávání? Jde o vzdělávání, které dodržuje principy:

  • plánování a řízení (s ohledem na časovou osu realizace vzdělávacích aktivit, finance a vlastní zaměření aktivit pro potřeby MŠ)
  • vyváženosti všech oblastí rozvoje pedagogického pracovníka (oblast práce s dětmi, oblast rozvoje samotného učitele)
  • motivace a podpory jednotlivých pracovníků (finanční a věcná hodnota vzdělávání, přijetí vzdělávacích aktivit jako benefit, profesní růst)