Metody hodnocení a klasifikace žáků s dyslexií, dysgrafií a dysortografií

Klaisifikace chlapce se specifickou poruchou učení

Při hodnocení a klasifikaci žáků se specifickými poruchami učení vycházíme z toho, že specifické poruchy učení se málokdy vyskytují izolovaně (i když se často vyskytuje např. samostatná dysgrafie), ale spíše v kombinaci dvou, tří i více poruch (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie, často na bázi lehké mozkové dysfunkce) a že určité činnosti činí obtíže u všech typů poruch. Přesto je však nutné mít na zřeteli, že každá porucha má svůj individuální průběh a vývoj, a často také zcela individuální projevy. Proto dále uvádíme některé možnosti, jak s dítětem pracovat a co hodnotit při psaní diktátů, opisů a přepisů, v matematice, cizím jazyce a při čtení jak v českém jazyce, tak v ostatních předmětech.

Číst dál: Metody hodnocení a klasifikace žáků s dyslexií, dysgrafií a dysortografií

Specifické poruchy učení - barva jako podklad čteného textu

Dívka se specifickou poruchou učení má problémy se čtením

Barvy samotné jsou uznávanou psychologickou metodou již velice dlouho. Každý člověk však vnímá barvy zcela jinak. Teorií, jak s barvou pracovat, je opravdu mnoho.

Někteří žáci se specifickou poruchou učení (dyslexie a dysortografie) si stěžují, že je při čtení často bolí hlava či že jim je celkově špatně. Nejen v těchto případech stojí za to vyzkoušet čtení s barevným podkladem či pozadím stránek s textem.

Číst dál: Specifické poruchy učení - barva jako podklad čteného textu

Specifické poruchy učení – český a cizí jazyk

Dítě si čte učebnici

V odborné literatuře se setkáváme s termínem specifické poruchy učení a chování, specifické poruchy učení, vývojové poruchy učení. Tyto pojmy jsou nadřazeny pojmům dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmúzie, dyspinxie a dyspraxie. Definice specifických poruch učení (SPU) vyjadřuje obtíže při osvojování základních školních dovedností, tj. např. při čtení, psaní, počítání, ale také při pohybových dovednostech. V porovnání s věkem a s rozumovými schopnostmi žáka bývají tyto poruchy zcela neočekávané. Žákům znesnadňují získávání požadovaných vědomostí a dovedností. Výkony těchto žáků neodpovídají jejich skutečným intelektových schopnostem.

Číst dál: Specifické poruchy učení – český a cizí jazyk

Možnosti ovlivňování projevů ADHD při výchovném vedení

Děti s ADHD u tabule

Úspěšná terapie vyžaduje kombinaci řady metod uplatňovaných v období dětství a dospívání (resp. i v dospělém věku, pokud porucha nadále přetrvává).

Jako nejefektivnější se při léčbě ADHD jeví multifaktoriální způsob léčby zahrnující psychoterapii, vhodné výchovné působení a v odůvodněných případech i psychofarmakologickou léčbu. Systematické psychoterapeutické vedení dítěte, jeho rodiny případně i dalších osob odpovědných za výchovu dítěte významně snižuje riziko vzniku sekundárních poruch chování a přispívá k příznivějšímu sociálním přijetí a přizpůsobení dítěte v rodině i ve skupině vrstevníků.

Číst dál: Možnosti ovlivňování projevů ADHD při výchovném vedení

Podpora metakognitivních strategií ve vzdělávání žáků s SPUCH

Vzdělávání dětí se specifickými poruchami učení

Bartoňová (2007) doporučuje pedagogům základních škol zaměřit se na podporu optimálního stylu učení žáka s SPUCH a uvádí to jako základní princip reedukačně zaměřené práce s žákem, kterou je možné překonat onu metodickou „bezmocnost“.

Jak uvádí, problémy mohou nastat hlavně ve zvládnutí učiva, komunikaci žáka ( zejména v okamžicích přechodu v rámci stupňů ZŠ či na střední školu) s vyučujícími, v odlišností v rámci školního prostředí. Pro pedagogy je nutností se zamyslet nad tím, jak pomoci žákům zvýšit efektivitu jejich přípravy na vyučování. Pedagogové sami mohou zefektivnit metody výuky, aby žáci s SPUCH získali při vyučování co nejvíce poznatků. Odpovědˇ na otázku “jak” není jednoduchá, ale každopádně směřuje k tomu, aby pedagog volil intervenci a správné strategie a to buď formou individuální či skupinové práce s žáky. Metodické trategie by měly směřovat k posílení vývoje žákových nervových funkcí, být prostředkem nápravy dílčích poruch funkcí. Pokud je forma intervence žákovi dostatečně vysvětlena, může posloužit i jako demystifikační process, odstraňující jeho pocity osobní nedostačivosti a nedokonalosti.

Číst dál: Podpora metakognitivních strategií ve vzdělávání žáků s SPUCH

©2000-2015 Alfa Human Service