Specifické poruchy učení - barva jako podklad čteného textu

Dítě s ADHD využívá podklad textu ke čtení

Barvy samotné jsou uznávanou psychologickou metodou již velice dlouho. Každý člověk však vnímá barvy zcela jinak. Teorií, jak s barvou pracovat, je opravdu mnoho.

Někteří žáci se specifickou poruchou učení (dyslexie a dysortografie) si stěžují, že je při čtení často bolí hlava či že jim je celkově špatně. Nejen v těchto případech stojí za to vyzkoušet čtení s barevným podkladem či pozadím stránek s textem.

 

Vizuální stres

Tzv. behaviorální optometristé pokládají vizuální stres za výsledek nedokonalé funkce vizuálního systému, kterou jejich léčba může napravit. Ovšem někdy vizuálním stresem trpí lidé, jejichž zrak je v naprostém pořádku. Symptomy a příznaky vizuálního stresu mohou být reakcí na určité vizuální vjemy, především se však dle odborníků v této oblasti jedná o geometrické obrazce a pruhy.

Symptomy a příznaky vizuálního stresu

Mezi základní symptomy vizuálního stresu zcela určitě patří: pohyb písma; rozmazaný text; situace, kdy má žák pocit, že písmena mění tvar; zdvojování písmen; písmena blednou nebo tmavnou; objevují se obrazce, které do textu vůbec nepatří; iluze barevných skvrn; v neposlední řadě je to nevolnost, závratě, nepříjemné pocity nebo bolest očí či hlavy z přílišného jasu stránky.

Abychom zjistili, zda žák trpí vizuálním stresem, můžeme mu klást tzv. otevřené otázky jako např. „Když čteš, dělají písmenka něco, co by neměla?“ Mnohem lepší ale pro zjištění stavu je klást žákovi uzavřené otázky jako např. „Zůstávají písmenka na místě nebo se pohybují? Jsou jasná nebo rozmazaná? Jsou jednotlivá slova příliš u sebe nebo dostatečně od sebe vzdálená? Bolí tě oči, když se díváš na text, nebo je vše v pořádku?“ atd.

To, že žák může trpět vizuálním stresem, může také napovědět jeho chování, takže mezi základní příznaky viziálního stresu patří např. to, že

  • žák příliš přibližuje hlavu ke stránce;
  • často mění pozici hlavy a těla;
  • často se podívá mimo stránku, kterou právě čte;
  • ukazuje si v textu prstem;
  • zívá;
  • mne si oči;
  • příliš nebo zvláštně mrká;
  • čte velmi pomalu nebo zadrhává.

Žáci trpící vizuálním stresem

  • se rychle unaví;
  • špatně se soustředí;
  • rychle jim upadá pozornost;
  • často nemají rádi čtení;
  • často mají další problémy jako pocity frustrace, nízké sebevědomí a problémy s chováním.

Toto vše ale může také jen indikovat problémy se čtením, které jsou obecnějšího rázu. Obdobné otázky, které klademe žákovi, ale také obecné příznaky vizuálního stresu, nám velmi pomáhají, když se rozhodujeme, zda by žákovi prospělo číst text na barevném pozadí či přes barevné fólie.

Odborníci, kteří se použitím barvy jako metody komfortnějšího čtení, zabývají

Jednou z prvních, kdo popsala symptomy vizuálního stresu, byla učitelka z Nového Zélandu – OLIVE MEARES. V roce 1980 Olive Meares publikovala článek v časopise „Visible Language“, ve kterém popsala obtíže svých žáků týkající se vizuálních zkreslení, a jak tyto obtíže mohou být zredukovány překrytím stránky fólií z umělé hmoty.

V roce 1983, tj. o tři roky později, HELEN IRLEN, psycholožka z Kalifornie, členka Americké Psychologické asociaci, popsala, jak její studenti hlásili při použití barevných fólií zmenšení vizuálního zkreslení. Helen Irlen byla první, kdo začal zkoumat přínos barevných fólií jako léčby vizuálního stresu. Zavedla pojem „syndrom skotopické citlivosti“, který se později ustálil pod pojmem „Irlen syndrom“.

Na její výzkum navázal profesor ARNOLD WILKINS. Jako vědec Lékařského vědeckého výboru strávil 10 let výzkumem fotosenzitivní epilepsie. Zjistil, že když se pacienti dívali na určité obrazce a vzory, byli náchylnější k záchvatu. Pokud změnil tvary na obrazcích, změnila se tím i pravděpodobnost záchvatů úplně stejně jako u fotosenzitivních pacientů. Nejhorší byly pro pacienty obrazce s pruhy. To ho vedlo k hypotéze, že někteří lidé, kterým je nepříjemné číst, mohou mít problém v tom, že text je v řádcích, tedy vlastně v pruzích. To ho dovedlo k teorii vizuálního stresu. Od roku 1985 se věnoval výzkumu, která barva je pro kterého člověka nejvhodnější, až sestavil tzv. „intuitivní kolorimetr“, což je zařízení, které měří barvu. Rozvinul výzkum na základě barevných fólií, které zavedla Helen Irlen, a v roce 1993 zavedl tzv. „intuitivní fólie“, které obsahují fólie velkého množství odstínů barev, a velmi snadno se s nimi pracuje při testování, která barva je pro daného člověka nejlepší. Nyní se již tato metoda práce používá na mnoha školách v zahraničí především u žáků, kteří jsou diagnostikování jako žáci s SPU.

Také v České republice je toto téma aktuální. Hovořilo se o něm např. na Konferenci optometrie (Brno, LF MUNI, 10/2010). Tzv. chromagenová metoda byla nejprve navrhnuta pro korekci barevných nedostatků oka, poté také pro léčbu specifických poruch učení a jako pomoc při snižování četnosti a závažnosti migrény. Zmiňují se o tom účastníci této konference, např. Dostálová Marcela, Říhová Martina, ale i další. Uvádí se zde pojem: syndrom skotopické citlivosti, který je nazýván rovněž jako Meares-Irlen-syndrom či Irlen-syndrom.

Syndrom skotopické citlivosti

Tento termín popisuje citlivost na jisté vlnové délky světla, která je v rozporu se samotným vizuálním zpracování. Ve slovníku cizích slov najdeme, že skotopické vidění znamená „tyčinkové noční vidění oka adaptovaného na tmu“. Souvisí s akomodací oka, tj. s jeho zaostřováním.

Metoda, která popisuje Irlen-syndrom, pomáhá dětem a dospělým, kteří trpí:

  • obtížemi při čtení a při studiu vůbec;
  • dyslexií;
  • ADD/ADHD, autismem a Asperger-syndromem;
  • emocionálními problémy a problémy s chováním;
  • bolestmi hlavy, migrénami;
  • citlivostí na světlo;
  • traumatickým poraněním mozku, otřesem mozku apod.

Četba za použití barevného pozadí stránek či přes barevné fólie nám pomáhá:

  • zlepšit jasnost a stabilitu písmen;
  • omezit napětí a únavu;
  • eliminovat bolesti hlavy;
  • zlepšit porozumění textu;
  • udržet oči na místě, kde žák čte;
  • zrychlit čtení;
  • prodloužit dobu čtení;
  • číst pohodlněji.

©2000-2015 Alfa Human Service