Kdy je dítě zralé pro školní docházku?

Chceme-li se rozhodnout, musíme brát v potaz charakteristiky na straně: dítěte, rodiny a základní školy. Zamýšlíme se nad možnými rizikovými faktory. Jeden z nich zpravidla nebývá dostačující pro to, abychom se rozhodli např. o odkladu školní docházky o jeden rok.

U každého dítěte najdeme nějakou drobnost, která není úplně „tiptop“. Máme tedy žádat o odklad školní docházky pro dítě, které špatně vyslovuje „ř“ a nedrží dobře tužku? Patrně ne, ovšem umím si představit okolnosti, za kterých bych i tomuto dítěti doporučil odklad. Jestliže je však jedna okolnost dostatečně silná nebo je rizikových faktorů víc, neměli bychom váhat obrátit se na odborné pracoviště.

 

Datum narození a pohlaví dítěte

První údaj pro rozhodování je datum narození dítěte. Je zřejmé, že v předškolním věku má rozdíl několika měsíců podstatně větší význam než u starších dětí. Proto také z hlediska zvládnutí dosavadních vcelku jednotných požadavků školy jsou ohroženější děti, které dosáhnou šesti let v květnu až srpnu před vstupem do školy.

Bereme také v potaz, zda se jedná o kluka či děvče. U chlapců se častěji setkáváme s nějakými problémy ve škole, v průměru mívají horší prospěch, víc potíží se čtením, psaním a s chováním. Proto uzavíráme, že být chlapcem je v našem školství rizikový faktor.

Zvažujeme zdravotní stav dítěte

Bývá často nemocné, vidí dobře, slyší dobře, je přiměřeně somaticky vyspělé? Když se zamýšlíme nad kvalitou zraku a sluchu, nemáme na mysli pouze závažnější problémy, ale i velmi jemné odchylky, které mohou způsobit dítěti ve škole komplikace. Čekají dítě v brzké době náročnější zákroky, pobyt v lázních, v nemocnici? Je dítě z dvojčat, trojčat, bylo nedonošené, mělo nízkou váhu (pod 1,5 kg), utrpělo vážnější úrazy, bylo opakovaně hospitalizované, jde o dítě adoptované či v pěstounské péči se složitým vývojem v prvních letech po narození (např. pobyt v kojeneckém ústavu)? Jak hodnotíme odolnost dítěte na zátěž?

Je pochopitelné, že v některých případech jde o dlouhodobý nebo dokonce setrvalý stav, přesto se můžeme domnívat, že zdravotní stav se v tomto období zlepšuje s věkem, podobně pouhým zráním organismu se zlepšuje odolnost vůči zátěži.

Výkonnost dítěte ve škole

Těsně souvisí s kvalitou jazykového projevu. Všímáme si, zda dítě patlá (špatně vyslovuje některou hlásku, tolerantnější jsme vůči hláskám r a ř), zadrhává, či má jinou vadu řeči. Zajímáme se, jestli si dokáže hrát se slovy (pozná, zda dvě slova poměrně podobná - např. knyj a knij, jsou stejná či nestejná, dokáže rozložit slovo na slabiky, např. jako když říká rozpočitadlo: Pla-ve mýd-lo na Vl-ta-vě..., dokáže poznat první hlásku ve slově, dokáže vyslovit slova jako paroplavba, suší, sušenky a neříká např. šušenky, palopravba, susí).

Z hlediska školní úspěšnosti je klíčové, jak dítě dokáže vyjádřit to, co umí a jak rozumí paní učitelce či ostatním dětem (pasivní a aktivní slovní zásoba), jak tedy řeč používá v sociálním kontextu. Z hlediska diagnostiky připravenosti na požadavky základní školy si všímáme rozvoje jemné motoriky, zejména pak té části, která je zodpovědná za psaní, event. kreslení. Drží tužku zhruba tak, jak se u nás tradičně má, tedy ve špetce (ukazováček svrchu, palec a prostředník podpírají tužku zezdola)? Kreslí dostatečně uvolněně? Hodně měkkou tužkou „neryje“? Opomenout bychom neměli ani celkovou obratnost. Dítě které pravidelně vyleje polévku v jídelně, které nezvládne vázat tkaničku, se stane dříve či později středem pozornosti spolužáků i učitelů.

Velmi důležitá je výdrž a vytrvalost při činnosti. Sledujme, jak dlouho vydrží dítě u činnosti, která je baví a naopak kolik času dokáže věnovat činnosti, která je příliš nezajímá. Měli bychom si odpovědět na otázku, zda se jeho výkon pod vedením dospělého výrazně mění, nebo zůstává zhruba stejný. Zajímáme se i o psychomotorické tempo, tedy jestli je dítě tzv. pomalé nebo rychlé. Naše dospělé instituce (rodina a škola) pomalé tempo poměrně znervózňuje a pomalost představuje pro dítě nemalou komplikaci. Nejde jen o oblékání, jídlo, ale zejména o chápání, rychlost provedení pokynů apod.

Tento článek byl převzat z časopisu Děti a my 5/04

Kdy je dítě zralé pro školní docházku?. Děti a my. 2004, č. 5.  

©2000-2015 Alfa Human Service