Vývojové potřeby

Základní lidské potřeby jsou spjaty s existencí každého člověka. Naplnění základních lidských potřeb hraje významnou roli v období zrání a psychického a sociálního vývoje. Potřeby jsou závislé na věku, pohlaví, zdravotním stavu a prostředí z kterého pochází.

Základní potřeby jsou společné všem lidem: Mají univerzální charakter bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, etnikum, kulturu, náboženství. Schéma rozdělení těchto univerzálních potřeb navrhl například již v roce 1970 americký psycholog Abraham Maslow:

Základní potřeby dále můžeme dělit z hlediska jejich vzájemného vztahu a propojenosti na

Biologické
Psychické
Sociální
Vývojové

K základním biologickým potřebám patří

Výživa dle věku, množství a kvality
Hygienické požadavky – čistota, teplo, světlo
Stimulace – dostatek přiměřených podnětů pro psychomotorický rozvoj

Prof. Matějček s nadsázkou uvádí potřebu „dobře se narodit“. Aby se dítě narodilo zdravé, chtěné, vítané, milované, nadané všemi předpoklady a schopnostmi pro dobrý všestranný rozvoj.

Psychické potřeby

Psychické potřeby umožňují dítěti se přiměřeně rozvíjet v oblasti rozumových schopností, citů, vůle, chování, vzájemných vazeb s okolím, chápání sebe i ostatních společenských hodnot, celého prostředí, jehož je dítě součástí.

K základním psychickým potřebám patří:

Potřeba dostatečného množství podnětů – stimulace v pravý čas, v dostatečném množství a kvalitě
Potřeba vědomí vlastního „já“ tedy vlastní společenské hodnoty. Tato se objevuje běžně mezi druhým a třetím rokem života dítěte. Dítě si vytváří představu o své osobě na základě přijímání od druhých lidí, hodnocení svých projevů, ocenění, odmítání. Hlavní roli zde hrají osoby nejbližší. Takto získané zkušenosti ovlivňují jeho identitu, vnímání společenských vztahů a vývoj společenských postojů v pozdějších vývojových fázích.
Potřeba smysluplnosti světa, poznání množství podnětů vytváří v dítěti zkušenost prožitku, dítě podněty přijímá a zpracovává zkušenosti. K tomu potřebuje řád a smysl.
Potřeba jistoty, důvěry k druhým lidem je uspokojována hlavně ve vztazích dítěte s dospělým. Výzkumy prokázaly nutnou jistotu předpokladu dítěte v reakci dospělého člověka na různé situace. Na základě své zkušenosti může dítě předpokládat jak se rodič/vychovatel zachová. U matek se často setkáváme s tzv. „syndromem přetékajícího poháru“, kdy může docházet ke zkratkovitému výbušnému chování. Potřeba jistoty sebou nese nutnost jasných pravidel odměn, „trestů“, přiměřených věku, pohlaví a dětskému „přečinu“. Pro dítě je přijatelnější méně příjemná jistota než příjemná nejistota.
Potřeba otevřené budoucnosti, tzn. jasnost životní perspektivy. Tato potřeba je v živočišné říši dána pouze člověku. Představa otevřené budoucnosti přináší motivaci, aktivitu. Uzavřená budoucnost naopak přináší zoufalství, apatii, beznaděj. Tato potřeba se nejvíce rozvíjí v mladším dospívání, na vrcholu svého rozvoje je v období reprodukce, ve stáří se zkracuje.

Psychická deprivace vzniká v okamžiku, kdy dítě není dlouhodobě uspokojováno ve svých psychických potřebách, které jsou důležité pro rozvoj osobnosti. Důsledky deprivace vedou k apatickému chování, asociálním reakcím, neschopnosti přizpůsobovat se řádu.

Sociální potřeby

Jsou shodné s psychickými potřebami, ale pro optimální socializační proces je nutno přihlédnout dále k

Zajištění svého prostoru pro dítě (bydlení)
Jídlo, obuv, oděv
Potřeba lásky a bezpečí
Potřeba přijetí dítěte
Identifikace s ním
Podpora v rozvoji jeho schopností a dovedností

V literatuře je možno setkat se s termínem psychosociální potřeby, kdy někteří autoři uvádí tyto potřeby jako nedílný celek. Bez naplnění sociálních potřeb není uspokojení psychických potřeb reálné.