Vývojová dysfázie (též zvaná vývojová porucha řeči) je neurovývojová porucha, která se projevuje narušením vývoje jazyka u dítěte. Od jiných jazykových zpoždění se odlišuje pro své specifické  a trvalé obtíže, které nejsou způsobeny jinými faktory, jako jsou např. sluchové poruchy, mentální postižení nebo nedostatečná jazyková stimulace. Tato porucha tedy souvisí s neurobiologickými faktory, které ovlivňují schopnost dítěte porozumět a používat jazyk. Obtíže ve zpracování jazyka, jsou způsobeny neúplným nebo nezralým vývojem některých částí mozku (1,2). Pro rodiče, kteří mají dítě s vývojovou dysfázií, může být náročné rozpoznat tuto poruchu včas. Avšak včasná diagnostika a podpora dítěte a rodiče je pro další vývoj klíčová.

Jak se vývojový dysfázie projevuje v praxi?

Vývojová dysfázie se projevuje především v oblasti verbální komunikace. Děti s vývojovou dysfázií mají obvykle potíže s výslovností, gramatikou, slovní zásobou, porozuměním řeči a schopností se vyjadřovat. Tyto problémy se objevují již v raném věku a mohou mít dlouhodobý vliv na vzdělávání a sociální interakce dítěte. Rodiče si obvykle primárně všímají, že dítě nepoužívá řeč vůbec, či „hůř mluví“, má problémy se správným používáním slov nebo má potíže s porozuměním.

Vývojová dysfázie může zasahovat i do dalších oblastí projevu dítěte, jako je hrubá a jemná motorika – grafomotorika, narušení orientace v prostoru, narušení sluchového vnímání nebo paměťových funkcí. Tato porucha může mít nepříznivé dopady, které mohou přetrvávat i v dospělosti. Problémy se mohou objevovat v sociálních oblastech, při studiu, v pracovních oblastech či jako ztráta důvěry ve vlastní schopnosti, frustraci apod. (3,4).

Jak vzniká vývojová dysfázie?

Příčina vývojové dysfázie není dosud zcela jasná. Zřejmě jde o kombinaci genetických a environmentálních faktorů, které mohou ovlivnit vznik této poruchy. Kromě genetických faktorů mohou na vznik dysfázie působit i další faktory, jako například komplikace během těhotenství, předčasný porod, nebo i určité infekce v těhotenství, které mohou ovlivnit vývoj mozku dítěte.

Možné příznaky dysfázie

Příznaky vývojové dysfázie mohou být u jednotlivých dětí odlišné, ale obvykle se začínají objevovat již v raném věku. Jde o lehčí problémy v řeči až po obtížnější projevy různých oblastí zmíněných viz níže. Některé z nejběžnějších příznaků zahrnují:

  • Opožděný rozvoj řeči – dítě začíná mluvit později než ostatní, může mít omezenou slovní zásobu nebo problém s výslovností.
  • Problémy s gramatikou – dítě může mít potíže se správným používáním slovních tvarů, časování sloves, nebo s vytvářením složitějších vět.
  • Potíže s porozuměním – dítě může mít problémy pochopit složitější instrukce nebo otázky.
  • Problémy s vyjadřováním – dítě může mít obtíže s formulováním myšlenek a správným vyjádřením toho, co chce říci.
  • Problémy ve sluchovém zpracování – dítě může problematicky rozlišovat podobně znějící hlásky, dítě může hůře vnímat a zapamatovat si rytmus, melodii písniček apod.
  • Problémy s hrubou a jemnou motorikou.
Jak se vývojová dysfázie diagnostikuje?

Pokud máte podezření, že vaše dítě může mít vývojovou dysfázii, vyhledejte odbornou pomoc. Diagnostika obvykle začíná u ošetřujícího pediatra, který dítě vyšetří a v případě potřeby Vám doporučí další specializovaná vyšetření u logopeda. Běžným postupem při určování diagnózy bývá také vyšetření klinického psychologa, foniatra a neurologa, popř. spolupráce s PPP nebo SPC.
Diferenciální diagnostika běžně zahrnuje podrobné posouzení vývoje řeči a jazyka dítěte, včetně testování slovní zásoby, gramatiky, porozumění a schopnosti komunikovat. Kromě toho mohou být provedeny i další testy, sloužící k vyloučení jiné možné příčiny problémů, jako jsou např. poruchy sluchu, kognitivních funkcí, PAS apod.

V příštím pokračování článku se zaměříme na možné oblasti podpory rodičů dětí s vývojovou dysfázií a přístupu multidisciplinárního týmu odborníků.

Alfabet doporučení – knižní tipy k  tématu vývojové dysfázie

1. Gonzalez, A. X.; Brady, L. J. a Elliott, J. Rozvoj řeči dětí s PAS, vývojovou dysfázií a dalšími poruchami. Praha: Portál, 2024. ISBN 978-80-262-2151-7.
2. Doležalová, M. a Chotěborová, M. Vývojová dysfázie: průvodce pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku. V Praze: Pasparta, 2021. ISBN 978-80-88429-11-1.
3. Hlaváčová, S. Vývojová dysfázie – nejčastější otázky. [Brno]: Soukromá klinika Logo, [2018]. ISBN 978-80-907006-1-1.
4. Kutálková D. Opožděný vývoj řeči: dysfázie : metodika reedukace. Druhé vydání. Praha: Septima, 2018. ISBN 978-80-7216-349-6.

 

Použité zdroje:
1. Pospíšilová, L. Cesk Slov Neurol N 2022; 85(6): 515-520. Doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2022515
2. Vývojová dysfázie. Logopedieonline, ©2025. Dostupné na: https://www.logopedonline.cz/poruchy-reci/vyvojova-dysfazie/
3. Ullman, M.T., Clark, G.M., Pullman, M.Y. et al. The neuroanatomy of developmental language disorder: a systematic review and meta-analysis. Nat Hum Behav 8, 962–975 (2024). Doi: https://doi.org/10.1038/s41562-024-01843-6
4. Richtrová, B. (2021). Emočně-sociální obtíže u dětí s vývojovou dysfázií. Listy klinické logopedie, 5(2), 37-43. Doi: 10.36833/lkl.2021.029

 

Autor: Mgr. Veronika Kocourová, Ph.D., MBA, Bc. Kristýna Padrtová

 

Článek vznikl v rámci projektu Beta poradna – služby pro rodiny s dětmi a mladistvými se zdravotním postižením,  CZ.03.02.02/00/22_017/0000628