Hudba je přirozenou součástí našeho života. Je s námi téměř každý den. 

Buď záměrně, když si vybereme žánr hudby, který chceme poslouchat. Nebo i nechtěně, kdy vstoupíme někam, kde již hudba hraje (v restauraci, obchodě, firemní recepci). 

Co nám přináší hudba

O blahodárném účinku hudby na psychiku člověka není pochyb. Je schopna vyvolat silné emoce i probudit vzpomínky na prožité události v našem životě. Ke konkrétnímu typu hudby se bezmyšlenkovitě uchylujeme s cílem usměrnit naše myšlenky, ovlivnit emoce a pocity. 

Hudba je zároveň součástí kolektivního způsobu bytí s ostatními lidmi. Napomáhá pocitu blízkosti a intimity (u tance nebo společného poslechu na koncertě, v divadle). 

Pro různé životní situace je vhodný jiný typ hudby. Hudba je součástí rituálů (koledy velikonoční, vánoční). Jiná hudba zazní při svatbě, jiná při pohřbu, a ještě jinou píseň zpíváme k narozeninám nebo doprovodí promoci. 

Léčivý aspekt hudby zná každý z nás. 

Co však je muzikoterapie?

Muzikoterapie patří mezi tzv. expresivní, neverbální umělecké terapie (podobně jako arteterapie, dramaterapie nebo tanečně-pohybová terapie). Bývá využívána jako doplňková terapie k jiné formě terapie. Jejím hlavním „nástrojem“ je hudba a rytmus. 

V rámci naší kultury je možné na muzikoterapii nahlížet ze čtyřech hlavních rovin jako na:

  • specifickou formu psychoterapie.
  • skupinovou hudební aktivitu, jejímž cílem je zlepšení sociálních vazeb.
  • součást léčebného a rehabilitačního procesu.
  • psychohygienický proces.

Muzikoterapie mimo jiné působí na:

  • větší propojení s vlastním tělem
  • zlepšení paměti, pozornosti a koncentrace
  • lepší koordinaci pohybů
  • je účinným lékem proti každodennímu stresu a díky tomu funguje jako prevence proti syndromu vyhoření
  • je možné ji využít jako součást rehabilitace pro pacienty po úrazu 

Jak probíhá muzikoterapie?

Mezi techniky, které muzikoterapie využívá patří jak poslech hudby, tak také práce s rytmem a dynamikou hudby. Stejně tak jako například se zvuky přírody. Běžná je i práce s tichem. 

Muzikoterapie může probíhat individuálně i ve skupině. V obou případech jsou možné dvě základní formy muzikoterapie, které se odlišují mírou a způsobem zapojení klienta.

  • Receptivní – ta spočívá převážně v poslechu hudby a vnímání, jaké pocity a emoce hudba vzbuzuje. A poté v reflexi těchto pocitů.
  • Aktivní – při této formě se použijí určité hudební nástroje, instrumenty. Stejně tak se zapojuje vlastní tělo, hlas.

Zdroj: Muzikoterapie – Když hudba léčí Moira/ Wikipedie

Projekt č. CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006431