Vznik sluchové vady
Důsledky vzniku sluchové vady jsou ovlivněny mnoha faktory:
- typem, stupněm a dobou vzniku sluchové vady
- včasnou diagnostikou a následnou odpovídající pedagogicko-výchovnou péčí
- rodinným i širším sociálním prostředím
- osobnostními vlastnostmi, schopnostmi a nadáním sluchově postiženého
- vhodný vzděláváním přiměřenými metodami
Typy sluchových vad:
Jednotlivé sluchové vady se liší místem vzniku v uchu a změněným způsobem vnímání zvuků a řeči.
- Převodní vada je důsledek postižení vnějšího nebo středního ucha. Do určité míry lze převodní vadu sluchu kompenzovat zesílením zdroje zvuku.
- Percepční (vnímací) vada sluchu postihuje vlastní orgán sluchového vnímání – vláskové buňky (Cortiho orgán) v hlemýždi, tedy ve vnitřním uchu, či postihuje sluchový nerv. Percepční a převodní vada sluchu se mohou kombinovat ve vadu sluchu smíšenou se všemi důsledky pro sluchové vnímání.
- Centrální vady sluchu vznikají v důsledku vývojového nebo traumatického postižení oblastí centrálního nervového systému (v podkoří a kůře), které jsou důležité pro přijímání, poznávání a zpracování sluchových podnětů. Dochází k postižení zpracování zvuků, resp. řeči.
Ve speciální pedagogice se stupeň sluchové vady vyjadřuje především z hlediska vnímání řeči jako:
- lehká nedoslýchavost
- středně těžká nedoslýchavost
- těžká nedoslýchavost
- zbytky sluchu a hluchota
Nejzávažnější důsledky pro vývoj řeči a celý vývoj dítěte mají těžké percepční vady sluchu vrozené nebo vzniklé v raných stadiích vývoje v tzv. prelingválním období, tj. do doby vlastního vývoje řeči asi okolo jednoho roku dítěte. Vady, které vznikají v pozdějším období do ukončení vývoje řeči (asi okolo sedmého roku), pokud není řeč speciálními metodami rozvíjena, vedou k rozpadu řeči již vytvořené.
Čím dříve vada sluchu vznikne, tím závažnější jsou důsledky pro vývoj řeči dítěte.
Ve věku po ukončení vývoje řeči znamená ztráta sluchu velký zásah do psychiky postiženého.
Speciální péče
Z počátku se sluchová vada projevuje jen svými důsledky v chování. Objektivními diagnostickými metodami, které dávají rámcovou představu o stupni postižení, by měli být vyšetřeni všichni rizikoví novorozenci a děti, u nichž vysloví podezření na vadu sluchu rodina. Na diagnostiku navazuje výběr vhodných pomůcek a sluchadla.
Pro sluchově postižené rodiče je velmi důležitá pomoc pedagogická a sociální. Pro slyšící rodiče, kteří se poprvé setkávají se sluchovou vadou, též pomoc psychologická.
Ranou péči, pomoc, rady a konzultace rodičům poskytují většinou speciálně-pedagogická centra (SPC) pro sluchově postižené a ambulance klinických logopedů.
Speciální péči v SPC většinou poskytují:
- speciální pedagogové – odborníci v oboru logopedie-surdopedie
- psychologové
- sociální pracovnice
Používané metody
- Orální metody, mají za cíl u dítěte položit a rozvíjet základy mluveného jazyka (auditivně – verbální metoda) rozvíjí mluvenou řeč a jazyk dítěte pouze na základě systematického rozvíjení sluchu. Orální metody většinou využívají kromě rozvíjení sluchového vnímání též metodu kompenzační – odezírání.
- Metody, které se zaměřují na intenzivní komunikaci v raném dětství, využívající zejména znakový jazyk (znakovaná čeština).
- Metody totální komunikace využívají všech forem komunikace, kromě mluvené řeči používají též znakovanou češtinu a prstovou abecedu.
- Bilingvní (dvojjazyčná) metoda, používá jako základ komunikace vlastní znakový jazyk neslyšících později doplněný psanou formou jazyka. Ve školním vzdělávání je bilingvita vyjádřena paralelním vyučováním neslyšícího (znakujícího) pedagoga a slyšícího (mluvícího) pedagoga.
Zásady komunikace s neslyšícími
Zdvořilost a takt, které by měly být samozřejmé ve společenském styku, by v chování vůči sluchově postiženým měly zahrnovat ještě několik pravidel důležitých pro zdárnou komunikaci:
- sluchově postižený potřebuje dobře vidět náš osvětlený obličej, pokud možno ve stejné výši se svým
- nejlépe je možné odezírat a nejlépe je rozumět klidné, přiměřeně hlasité řeči s jasnou, správnou a plynulou výslovností ve volném tempu
- pro porozumění jsou více vhodné kratší gramaticky správně uspořádané věty než složitá souvětí
- sluchově postižený si musí určitou dobu zvykat na způsob řeči každé nové osoby, se kterou se setkává – je třeba poskytnout mu dostatek času a klidně a trpělivě opakovat či přeformulovat, čemu nerozuměl
- křik, přehnané slabikování, smích, telegrafický styl, nedbalá výslovnost, rychlé tempo řeči apod., to vše řeč deformuje a zhoršuje možnost porozumění
Včasné zjištění a podchycení sluchového postižení u dětí
Úspěšnost sluchově – řečové výchovy v raném věku závisí na včasném zjištění a podchycení kojenců a malých dětí se sluchovým postižením a kvalitní diagnostice jejich vady.
U kojence je nutné sledovat, zda reakce na sluchové podněty odpovídají vývojovému stadiu dítěte, což je v náplni pravidelných preventivních prohlídek dětského lékaře. Případnou sluchovou vadu je nutno odkrýt co nejdříve (do ukončení prvního roku věku dítěte), protože je nutno stanovit diagnózu a neprodleně začít s léčením. Dnešní moderní sluchadla včas přidělená dokážou i s minimálními zbytky sluchu zajistit spolu s odbornou foniatrickou péčí správný vývoj řeči. Oboustrannou hluchotu lze někdy vyřešit nejmodernějším způsobem, což je voperování kochleárního implantátu. Začátky broukání a žvatlání kojence ještě nejsou zárukou přítomnosti sluchu, neboť se vyvíjejí na přechodnou dobu i u neslyšících. (1)
Sluchová porucha není viditelná, a proto její zjištění není snadné. První podezření na poruchu sluchu má obvykle matka, protože je s dítětem nejčastěji.
Ještě je málo známá skutečnost, že i kojenec s normálním sluchem se musí delší dobu učit slyšet. Novorozené dítě reaguje jednoznačně jen na velmi hlasité zvukové podněty. Ty u něho vyvolávají bezděčné pohyby rukou a nohou – tzv. Morův reflex. Ve věku tří měsíců si totéž dítě uvědomuje i tišší zvuky. V šesti měsících se již dítě může obracet ke zdroji zvuku. Od devátého měsíce již může lokalizovat zvukové podněty z prostoru pod i nad rovinou uší. Podrobnější popis reakcí uvádí odborná literatura. Jsou zde popsány reakce na čisté tóny a je názorně vidět, že postupně dítě reaguje na tóny o nižší intenzitě. Popsané reakce nemusí přirozeně následovat jen na čisté tóny a mohou být vodítkem pro posouzení vývoje slyšení.
Akustické chování kojenců
| Věk | Reakce na čisté tóny | Předpokládaná reakce |
| 0-6 týd. | 72 – 84 dB | mžikání, Morův reflex |
| 6. týd.- 4 měs. | 60 – 80 dB | mžikání, uklidnění, rudimentární pohyby hlavy |
| 4 – 7 měs. | 0 – 60 dB | naslouchání, pohyby hlavy do stran,počínající lokalizace zvukových podnětů ze strany zdola |
| 7 – 9 měs. | 30 – 60 dB | přímá lokalizace podnětů ze stran, počínající lokalizace podnětů shora |
| 9 – 13 měs. | 20 – 50 dB | přímá lokalizace zvukových podnětů ze stran a zdola |
| 13 – 16 měs. | 22 – 42 dB | přímá lokalizace ve všech rovinách |
| 16 – 21 měs. | 15 – 35 dB | přímá lokalizace ve všech rovinách |
| 21 – 24 měs. | 16 – 36 dB | přímá lokalizace ve všech rovinách |
Pro vytvoření konkrétní představy o intenzitě zvuku uvádí odborná literatura: intenzita šeptání 30 dB, síla hlasu při normálním hlasitém hovoru 60 dB, při křiku 90 dB.
Další pomůckou pro zjišťování sluchové vady v kojeneckém období je pozorování předřečových hlasových projevů a počátků řeči u normálně slyšících dětí. Všichni kojenci, tedy i ti, kteří byli diagnostikováni jako neslyšící nebo těžce nedoslýchaví, v raném kojeneckém věku křičí a žvatlají. Kolem šesti měsíců se kojenec učí poznávat, že je to on, kdo křičí a žvatlá. Začne zcela vědomě experimentovat se svým hlasem a s nejrůznějšími spojeními samohlásek a souhlásek. Je- li však kojenec těžce sluchově postižený a nemůže proto svůj vlastní křik a zvukové projevy sám vnímat, budou tyto projevy stále řidší. Ustávání nebo naprostý nedostatek vědomého užívání hlasu po skončení prvního roku je proto důležitý ukazatel možného sluchového postižení.
V prvním roce vyslovuje dítě první slova, v průběhu druhého roku měsíc od měsíce se učí více rozumět než mluvit. Od dvouletého dítěte můžeme očekávat, že bude používat aspoň 20 slov. Tříleté dítě užívá asi 1000 slov a vyjadřuje se v krátkých větách. Jestliže se u dítěte projeví odchylky od tohoto zhruba naznačeného vývoje, je možné, že mohou být způsobeny poruchou sluchu.
Mezi moderní metody ve foniatrii patří např. počítačová audiometrie. „Počítačová audiometrie slouží k přesnému určení sluchových vad. Jde o vyšetření sluchu na jednotlivých frekvencích, od hlubokých tónů až po ty nejvyšší. Přístroj, na kterém se provádí toto vyšetření, se jmenuje audiometr. Slovní audiometrie je vyšetření rozumění mluvenému slovu. Toto vyšetření se používá například ke zjištění efektu použitého sluchadla. Pacient v tichém prostředí opakuje podle CD přehrávače slova, kterým rozumí, a v procentech se určí přínos sluchadla pro konkrétního pacienta a kvalitu jeho života. Hlasitost slov je samozřejmě různá. Slovní audiometrie se také využívá k rozlišení sluchových vad, jejichž původ je přímo v uchu, od sluchových poruch, jejichž původ je spíše v mozkové kůře.
Tympanometrie je vyšetření středního ucha, lícního nervu a zčásti i mozkového kmene. Při vyšetření se měří tlak před a za bubínkem zároveň s vysíláním zvuku na bubínek. Je to velmi užitečné vyšetření, které informuje o stavu celistvosti bubínku a o stavu podtlaku či přetlaku ve středním uchu a o přítomnosti hlenů či jiných tekutin ve středouší. Všechny tyto stavy jsou příčinou snížení sluchu. Vyšetřením reflexů středoušních svalů se diagnostika posouvá ještě hlouběji až do mozkového kmene.
Objektivní nastavování parametrů sluchadel na počítači umožňuje naladit sluchadla tak, aby parametry odpovídaly sluchové ztrátě konkrétního pacienta. Dá se provést přímo na uchu. Při tomto vyšetření je možno zjistit i další parametry, se kterými je třeba někdy počítat. Například zvukově zesilující efekt zvukovodu, délka a tvar použité ušní vložky.
Toto vyšetření je důležité hlavně u dětí.
Použité zdroje:
- KLIKOVÁ, Jitka. Chraňte sluch svých dětí. In: Rodina.cz [online]. (C) 1999-2013 [cit. 2014-02-16].
- VAN DIJK, Jan, Marleen JANSSEN a Catherine NELSON. Hluchoslepé dítě. BraillNet [online]. © 1996 – 2013 [cit. 2014-02-16].
- Výběr kandidátů. CENTRUM KOCHLEÁRNÍCH IMPLANTACÍ u DĚTÍ [online]. [cit. 2014-02-16].
Další informace:
- Zuzana Houdková: Sluchové postižení u dětí – komplexní péče ( Triton 2005).
