Za volný čas je považována doba, kterou jednotlivec tráví činnostmi dle svých zájmů, nálad a pocitů. Trávení volného času tak může mít podobu jak aktivní, tak pasivní a poskytuje nejen odpočinek, zábavu a kompenzaci jednostranných činností, ale také příležitost k:

  • poznání různých činností a oblastí života společnosti
  • formování vědomostí, dovedností a schopností či zájmů v zájmových činnostech
  • vnitřně bohatému životu a rozvoji
  • emocionálnímu vyžití

  • ke kompenzaci nedostatků a zvyšování důvěry v sebe sama
  • naplnění psychických potřeb
  • nenásilnému výchovnému či rehabilitačnímu působení
  • podpoře integrace/inkluze
  • ke snazšímu budování sociálních vztahů a přátelství
  • nácviku sociálních dovedností
  • možnosti setkávání se s lidmi se stejnými zájmy
  • rozvoji komunikačních dovedností

Volnočasové aktivity mají v denní aktivitě každého člověka své nezastupitelné místo. Každá činnost, kterou člověk s postižením dělá, a která jej baví, rozvijí a vytrhne ho z nečinnosti, je důležitým aktivizujícím prvkem a významnou součástí jeho života.

Volnočasové aktivity tak umožňují člověku s postižením jeho život nejen přežít, ale především prožít. Děti s postižením mají stejné sny a touhy jako děti bez postižení, a stejně tak i dospívající touží po stejných věcech, jako jejich zdraví vrstevníci. Některá přání mohou být v důsledku jejich postižení nesplnitelná, ale mnohé splnit lze.

Častým problémem je někdy jen nedostatečná informovanost rodičů o tom, kterých běžně dostupných aktivit se jejich dítě může účastnit, stává se také, že tyto organizace děti odmítnou nebo nevytvoří optimální podmínky pro integraci dítěte. Rodiče se tedy častěji obrací na specializovaná pracoviště, kde jsou na děti se zdravotním postižením připraveni. Zároveň obecně v lidech pracujících s dětmi a mládeží přetrvává celkem jasná představa, co děti s hendikepem nebudou moci v kroužku dělat, daleko méně informací však mají vychovatelé o tom, co takové dítě s hendikepem vlastně dokáže, co potřebuje, jaké musí mít technické či materiální zázemí.

Pomoci proto může využití některých přístupů, například “Profil na jednu stránku“. Obdobně nápomocným klíčem při rozhodování by mohlo být položení následujících otázek:

  • Co dítě baví, co dělá rádo?
  • V čem je šikovné?
  • Co jej naplňuje?
  • Jaká je jeho míra samostatnosti a potřeba pomoci od druhých?
  • Jaké jsou předchozí zkušenosti dítěte z jiné zájmové aktivity?
  • Jakého kroužku se účastní sourozenec?

Pokud známe odpověď na tyto otázky, měli bychom se zamyslet nad tím, co by mohlo být limitujícími faktory:

  • frekvence a čas konání kroužku, zařazení do již zažité náplně dne
  • bariéry (fyzické, psychické, sociální) daného místa, kde se bude dítě aktivity účastnit
  • možnosti podpory a komunikace s vedoucím kroužku, personální zabezpečení
  • možnosti zajištění asistenta
  • typ a hloubka znevýhodnění dítěte
  • možnosti kompenzace konkrétními pomůckami
  • finanční možnosti rodiny

Řada rodičů se pohybuje mezi dvěma extrémy. Nenabízí svému dítěti žádnou volnočasovou aktivitu, protože jsou limitováni obavami, či předchozí negativní zkušeností, nebo jen prostě tápají. Opakem jsou rodiče nabízející svým dětem přemíru aktivit, nerespektují však jejich skutečnou potřebu. Není nutné, aby dítě navštěvovalo několik různých kroužků, jejichž frekvence následně působí spíše jako stresový faktor jak pro dítě, tak pro rodiče.

Volnočasová aktivita pro dítě by měla vycházet z jeho potřeb, nikoli ze zájmů rodiče. Není podmínkou vkládat do volného času přemíru finančních prostředků, jde především o způsob, jakým dítě čas tráví.

Použité zdroje

  • Klíče pro život: Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání. Zájmové a neformální vzdělávání [online]. [cit. 2016-01-12].
  • Volný čas dětí se zdravotním postižením. Šance dětem [online]. 2016 [cit. 2016-01-12].
  • ŠABATOVÁ, Anna. Děti se zdravotním postižením ve školní družině. ŠABATOVÁ, Anna. Informace o činnosti podávaná veřejnou ochránkyní práv dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, za čtvrté čtvrtletí roku 2014. Brno, 2015, 2014(4), 11-12. Dostupné online zde.